led12

5 Důvodů, proč se vyhnout zlatu!

Napsal // Viktor Hostinský Kategorie // O investování

Zvětšit obrázek

Zlato se pěkně třpytí a dají se z něj dělat krásné šperky, je však také vhodným investičním nástrojem? Zkušenosti z minulosti ukazují, že zlato může být vhodným doplňkem dobře sestaveného portfolia, protože jeho ceny zpravidla rostou v obdobích ekonomických krizí a recesí, kdy ceny ostatních aktiv klesají. Většina zkušených investorů však ve zlatě nedrží více než 5 – 10% svého portfolia. Zlato má jako investiční nástroj mnoho úskalí. Pokud se tedy rozhodujete investovat do zlata své úspory, zvažte následující:

1)Mýty o ochraně proti inflaci

Prodejci se zlatem uvádějí rádi historky, na kterých ukazují stálou hodnotu zlata. Tedy že zlato ochrání vaše úspory proti inflaci. Například vždy platilo, že za unci zlata jste vždy koupili dobrý oblek. Platilo to v Londýně v roce 1700 i v roce 1800 i v roce 1900 a platí to i v Praze v roce 2000. Navštívil jsem v Praze Marks and Spencer a mohu říci, že toto tvrzení není až tak pravda. Abych ale uvedl konkrétní čísla, představte si, že jste se ocitli o třicet let zpátky v roce 1980 a rozhodujete se, zda investovat do zlata. Zlato se v tu dobu obchodovalo na svém vrcholu za 850 dolarů za unci. Pokud byste tedy přemýšleli ve 30 letém horizontu a počítali s 4% inflací, což byl průměr za tu dobu ve vyspělých ekonomikách (teď nepočítám inflaci v České republice po roce 90, která byla v průměru 10%), očekával bych, že unce zlata by po 30 letech měla stát 2.756 dolarů. Ve skutečnosti se v době, kdy píšu tento článek, pohybuje pod 1.300 dolarů za unci a reálná hodnota mé investice by tedy nebyla ani poloviční. Podíváte-li se na graf na další straně, zjistíte navíc, že za dvacet let - od roku 1980 do roku 2000 - by byla hodnota vaší investice na polovině i v nominální hodnotě. V historii akciových a dluhopisových trhů neexistuje žádné dvacetileté ani patnáctileté období, kdy by akciové nebo dluhopisové trhy zažily období se záporným výnosem, natož, aby byly na polovině své hodnoty. Kdybyste v roce 1980 místo zlata nakoupili akcie indexu S&P 500 (index hodnoty akcií 500 největších společností Ameriky), který byl na hodnotě 112 dolarů, i přes všechny krize a recese, které svět za posledních 30 let zažil, byste měli reálně tři až tři a půl násobek vaší původní investice (S&P 500 se pohybuje kolem 1.100 dolarů v době, kdy píšu tento článek).

2)Investice versus spekulace

Zásadní rozdíl mezi investicí a spekulací je následující. Když kupuji investici, pak kupuji něco, u čeho mohu určit vnitřní hodnotu na základě předpokládaných budoucích příjmů. A pokud takto mnou stanovená hodnota je vyšší než tržní cena, pak je to dobrá investice. Představte si to zjednodušeně tak, že kupuji-li dluhopis – pak budu pravidelně dostávat ročně úrok, ať se s tržní hodnotou dluhopisu děje cokoliv. Kupuji-li akcii – tedy podíl ve společnosti, která generuje každý rok zisky - pak budu dostávat podíly na tomto zisku ve formě dividend, ať se s tržní cenou mé akcie děje cokoliv. Kupuji-li nemovitost – budu dostávat nájem – a tak dále.A tyto budoucí příjmy určují skutečnou (vnitřní) hodnotu investice a platí, že dříve nebo později se tržní cena přiblíží skutečné (vnitřní) hodnotě. U zlata to tak není, zlato negeneruje žádný příjem, naopak stojí peníze ho někde uskladnit. Z tohoto pohledu je tedy zlato čistě spekulativní nástroj, u kterého nelze určit jeho vnitřní hodnotu, a pokud se rozhodujete ho koupit jako investici, pak pouze spekulujete, že po něm poroste poptávka. Pravda je však taková, že reálná poptávka po zlatu (která je daná spotřebou ve šperkařském, lékařském a dalším průmyslu) je několikrát menší než ta spekulativní (daná poptávkou investorů, kteří pro zlato nemají žádné praktické upotřebení).

3)Vliv emocí

V investování platí, že emoce jsou 10 krát důležitější než výkonnost samých investic.V době kdy ceny padají, a dalo by se říci, že lze nakupovat se slevou, většina lidí podlehne emoci, které se říká strach. A místo toho, aby nakupovala kvalitní investice za zlevněné ceny, tak je pod cenou prodává a často realizuje ztrátu. Opakem strachu je chamtivost. To je druhá emoce, která zavládne v okamžiku, kdy se v novinách píše, že některá investice trhá rekordy.Lidé se začnou chovat iracionálně a bezmyšlenkovitě nakupují poslední investiční hit. Vymýšlejí se nové mýty o jeho neohrožené budoucnosti, ceny na burzách rostou a lidé ještě více nakupují. Ve světě investování se takovému stavu říká bublina. A ta zákonitě bez varování jednoho dne praskne.Ceny prudce klesnou a lidem zůstanou oči pro pláč.Ve financích již chvíli pracuji a živě si vzpomínám na horečku mých kolegů finančních poradců, kteří do roku 2008 horlivě prodávali klientům akcie společnosti Immofinanz (zjednodušeně investice spojená s nemovitostmi). Jejich argumenty byly podobné těm dnešním do zlata: nemovitosti vždy porostou, nemovitosti za posledních deset let vydělali v průměru 10% ročně, nemovitosti tu vždy byly a budou, lidi budou vždycky bydlet a podobně. Všichni víme, co se stalo s cenami nemovitostí v roce 2008 a akcie společnosti Immofinanz dopadly ještě několikrát hůře.

4)Mizivá regulace

Nejsem expertem na investice do zlata, zlato využíváme jen jako doplněk portfolií ve formě indexů a indexových fondů vázaných na cenu zlata. Takže ani přesně nevím, jak funguje regulace společností, které v České republice nabízejí „přímé“ investování do zlata, ale pochybuji, že nějaká regulace vůbec existuje. Jinými slovy: zatímco investiční společnosti musí splňovat přísná kritéria dohledu České národní banky, poradci nabízející investice do dluhopisů, akcií nebo podílových fondů musí splňovat požadavky na odbornou způsobilost a vzdělání a dodržovat velmi přísné normy, zásady a vyhlášky týkající se poskytování investičních služeb a tak dále a tak dále, zlato může nabízet kdo chce a jak chce.Je tedy velmi pravděpodobné, že vedle hlasitého prasknutí bubliny se dočkáme i různých podvodů, tunelů a jiných nešvarů. Dejte pozor – není všechno zlato, co se třpytí!

5)Snadno manipulovatelná cena

Poslední věc, které se velmi obávám, je lehká manipulovatelnost s cenami zlata. Zlato může být lehce skupováno propojenými kupci za jednoduchým účelem získat kontrolu nad nabídkou. To může vést k prudkým výkyvům cen zlata.Nic netušící kupci nakupují zlato za vysoké ceny a zrazu se dočkají náhlého kolapsu cen způsobeného záplavou nabídky. Přesně to se stalov roce 1980 na trhu se stříbrem. Bratři Huntovi udělali to samé pomocí pákového efektu v době zanedbatelných požadavků na minimální marži na komoditních burzách. Ačkoliv pravděpodobnost je malá, investoři by měli být velice obezřetní s nákupem jakékoliv komodity, která může být touto cestou manipulovatelná. Ze dne na den mohou ceny propadnout o desítky procent a jejich investice může upadnout na několik desítek let v zapomnění.

Co mám dělat?

Pokud tedy přemýšlíte jak investovat své volné peněžní prostředky, naše rada je neměnná:

1.Myslete dlouhodobě a podle toho vybírejte své investice 
2.Sestavte dobře diversifikované (rozložené) portfolio z kvalitních investic (zlato nevylučuji) 
3.Buďte disciplinování – nesnažte se načasovat trh a nepanikařte 

Disciplinované dodržování těchto zásad vám pomůže soustředit se na to důležité – na vaše dlouhodobé cíle – a oprostit se od všeho toho mediálního šramocení