Vnitřní směrnice

OPATŘENÍ PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU („AML")

I. Základní ustanovení

1. Předmět vnitřního předpisu

Společnost Viktor Hostinský Investments, s.r.o., Mladá Boleslav, Okružní 287, PSČ 29301, IČ: 28435095 (dále jen „Společnost") jako (i) investiční zprostředkovatel a (ii) pojišťovací zprostředkovatel v rámci výkonu činností souvisejících se zprostředkováním a poskytováním finančních služeb provádí ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále též „zákon AML") identifikaci a kontrolu osob, kterým zprostředkovává uzavření smlouvy o finančních službách nebo obchod, čímž účinně zamezuje zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dohromady dále též „Praní špinavých peněz").

Tento vnitřní předpis se vztahuje na:
- sjednání a zprostředkování smluv o obstarání nákupu investičních nástrojů nebo jiných smluv týkajících se investičních služeb a souvisejících obchodů
- zprostředkování pojistných smluv o životním pojištění
- případně na zprostředkování některých dalších smluv o finančních službách (spoření, leasing), pokud Společnost tyto činnosti vykonává (dohromady dále též „Vybrané smlouvy o finančních službách").

V případě zprostředkování dalších produktů než výše uvedených (např. neživotní pojištění) se v oblasti Praní špinavých peněž Společnost řídí pravidly a pokyny spolupracující finanční instituce (banka, pojišťovna, apod.).

Veškeré schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti v rámci systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření, včetně souvisejících odpovědností, pravomocí, podkladů a posouzení Hodnotící zprávy musí být možné zpětně rekonstruovat. K zabezpečení tohoto požadavku Společnost v souladu se zvláštním vnitřním předpisem Společnosti zavedla a udržuje odpovídající systém uchování informací ve lhůtách stanovených tímto vnitřním předpisem a zákonem AML, který zahrnuje rovněž informace o zjištěních učiněných při kontrole Zákazníka a při přezkoumávání Obchodů a korespondenci vztahující se k Obchodům a Obchodním vztahům. Zpětně rekonstruovatelný musí být i takový proces, jehož výsledkem je závěr, že nejsou dány důvody pro změnu rizikového profilu Zákazníka či pro podání oznámení o Podezřelém obchodu.
Tento vnitřní předpis je určen všem zaměstnancům, vázaným zástupcům (VZ), podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům (PPZ) a dalším osobám spolupracujícím se Společností (dohromady dále též „Pracovníci"), kteří vykonávají činnosti související se zprostředkováním smluv o životním pojištění, smluv o obstarání nákupu investičních nástrojů nebo jiných smluv týkajících se investičních služeb, případně dalších Vybraných smluv o finančních službách

2. Cíl vnitřního předpisu

Cílem tohoto vnitřního předpisu je nastavení efektivního systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření ve Společnosti, který zamezí Zákazníkům Praní špinavých peněz prostřednictvím Společnosti.

Při zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření včetně identifikace a kontroly Zákazníka, Společnost přihlíží k uznávaným a osvědčeným principům a postupům v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „Uznávané standardy"). Přehled vybraných Uznávaných standardů uveřejňuje Česká národní banka (dále jen „ČNB") na své internetové adrese http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/legalizace_vynosu.

3. Vymezení některých pojmů

Identifikační údaje

a) u fyzické osoby: všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství;

b) u fyzické osoby podnikatele: všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství, a též obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby;

c) u právnické osoby: obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a).

Odůvodňuje-li to Hodnocení rizik podle článku V. tohoto vnitřního předpisu, mohou být získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli.

Legalizace výnosů z trestné činnosti

jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například:
a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání;
b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti;
c) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo;
d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písm. a), b) nebo c).

Není rozhodující, zda k jednání nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině.

Financování terorismu

a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu; nebo
b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění;
c) financováním terorismu se rozumí i financování šíření zbraní hromadného ničení.

Financování šíření zbraní hromadného ničení

shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva.

Není rozhodující, zda k jednání nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině.

Neprůhledná vlastnická struktura

stav, kdy nelze zjistit, kdo je Skutečným majitelem Zákazníka
1. z výpisu z obchodního rejstříku, jiné obdobné evidence země sídla zahraniční osoby, která není zapsána do obchodního rejstříku v České republice, a není-li v zemi sídla této zahraniční osoby taková evidence, pak z úředně ověřené společenské smlouvy; nebo
2. z jiné listiny, kterou byla zahraniční osoba založena a která obsahuje všechny její změny, anebo
3. z důvěryhodného zdroje, na který se Společnost důvodně spoléhá.

O Neprůhlednou vlastnickou strukturu se nejedná, pokud je Zákazník společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.

Obchod

každé jednání Společnosti se Zákazníkem pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem Zákazníka nebo k poskytnutí služby Zákazníkovi a které souvisí s Vybranými smlouvami o finančních službách.

Obchodní vztah

smluvní vztah mezi finanční institucí (pojišťovna, investiční společnost, obchodník s cennými papíry) a Zákazníkem založený Vybranou smlouvou o finančních službách (pojistná smlouva, smlouva o obstarání nákupu investičních nástrojů nebo jiná smlouva týkající se investičních služeb, aj.) zprostředkovaný Společností, jehož účelem je nakládání s majetkem Zákazníka nebo poskytování služeb Zákazníkovi.

Politicky exponovaná osoba (PEP)

a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci,

b) a fyzická osoba, která

1. je osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a),
2. je společníkem nebo Skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo
3. je Skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).

Výčet funkcí uvedený v definici je demonstrativní a vztahuje se nově jak na domácí, tak i na zahraniční PEP.
Přehled Politicky exponovaných osob působících v ČR tvoří přílohu č. 6 tohoto vnitřního předpisu.

Pozn.: Povinnosti a omezení stanovená tímto vnitřním předpisem vztahující se k Politicky exponovaným osobám uplatní Společnost ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy Politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než Společnost na základě hodnocení rizik vyloučí u Zákazníka riziko specifické pro Politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči Zákazníkovi, jehož Skutečným majitelem je Politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je Společnosti známo, že jedná ve prospěch Politicky exponované osoby.

Průkaz totožnosti

občanský průkaz, cestovní pas, případně jiný doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

Korespondenční vztah

vztahy mezi úvěrovými institucemi, mezi finančními institucemi (tj. Společnost) anebo mezi úvěrovými a finančními institucemi navzájem vytvořené za účelem transakcí s cennými papíry, převodů finančních prostředků, v nichž jsou korespondenční institucí respondenční instituci poskytovány služby typu běžný nebo jiný účet, řízení hotovosti, mezinárodní převody finančních prostředků, zúčtování šeků, průběžné korespondenční účty a devizové služby.

Skutečný majitel

fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.

a) u obchodní korporace se jedná o fyzickou osobu,
1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,
3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li Skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3,

b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností se jedná o fyzickou osobu,
1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,
2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo
3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li Skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2,

c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo Skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení
1. zakladatele,
2. svěřenského správce,
3. obmyšleného,
4. osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a
5. osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti.

Evidence skutečných majitelů

evidence, do níž budou právnické osoby povinně zapisovat informace o svých Skutečných majitelích. Nejedná se o veřejný rejstřík, přístup budou mít pouze vybrané osoby dle zákona AML (mj. Společnost) pro účely řádné identifikace Zákazníků.

Zákazník

osoba, která je zájemcem o životní pojištění, pojistníkem, pojištěným, osobou mající právo na pojistné plnění nebo na jiná plnění z životního pojištění a se kterou Společnost jedná v rámci zprostředkovatelské činnosti v oblasti životního pojištění; osoba, které Společnost zprostředkovala smlouvu o obstarání nákupu investičních nástrojů nebo jinou smlouvu týkající se investičních služeb, případně jinou Vybranou smlouvu o finančních službách nebo Obchod.

Země původu

u
a) fyzické osoby každý stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, a současně všechny další státy, ve kterých je přihlášena k trvalému nebo jinému pobytu,
b) právnické osoby, která podléhá povinnostem podle § 24a zákona AML či obdobným povinnostem (úvěrová a finanční instituce), stát, ve kterém má své sídlo,
c) právnické osoby, která nepodléhá povinnostem podle § 24a zákona AML či obdobným povinnostem, stát, ve kterém má své sídlo, a současně všechny státy, v nichž má pobočku, organizační složku nebo provozovnu.

II. Identifikace Zákazníka

4. Povinnost identifikace

Společnost, provádí identifikaci Zákazníka vždy v těchto případech:
- před zprostředkováním pojistné smlouvy o životním pojištění, smlouvy o obstarání nákupu investičních nástrojů nebo jiné smlouvy týkající se investičních služeb nebo jiné Vybrané smlouvy o finančních službách;
- nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota Obchodu překročí částku 1 000 EUR;
- jedná-li se o Podezřelý obchod.
Pracovníci Společnosti jsou oprávněni provádět zjednodušenou identifikaci Zákazníka za podmínek stanovených v článku IV. tohoto vnitřního předpisu.
Společnost identifikuje osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění.

5. Způsoby provádění identifikace

5.1. Identifikace tváří v tvář

Identifikaci Zákazníka, který je fyzickou osobou nebo právnické osoby, jejímž jménem jedná fyzická osoba, provádí pověřený Pracovník Společnosti zásadně za její fyzické přítomnosti. Společnost, až na výjimky stanovené jednatelem Společnosti, nepoužívá náhradních forem identifikace (identifikace na dálku, identifikace notářem nebo krajským/obecním úřadem, převzetí identifikace od jiné finanční instituce).

5.1.1. Identifikace fyzické osoby

Při uzavírání Obchodu nebo Obchodního vztahu se Zákazníkem - fyzickou osobou provede pověřený Pracovník Společnosti identifikaci Zákazníka tím způsobem, že zaznamená a ověří z Průkazu totožnosti, pokud jsou v něm uvedeny, Identifikační údaje Zákazníka (tzn. všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby) a zaznamená druh, číslo Průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal a dobu jeho platnosti, současně s tím ověří shodu podoby osoby s vyobrazením v Průkazu totožnosti.

5.1.2. Identifikace právnické osoby

Při uzavírání Obchodního vztahu se Zákazníkem - právnickou osobou provede pověřený Pracovník Společnosti identifikaci Zákazníka tím způsobem že:

- Ověří informace ze Zákazníkem předloženého výtisku výpisu z OR, v případě zahraniční osoby z originálu/ověřené kopie dokladu o existenci právnické osoby, (obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí), případně si data z elektronické evidence sám stáhne či ověří data uvedená Zákazníkem ústně či v písemném sdělení ;
- provede identifikaci fyzických osob (např. statutární orgán nebo jeho člen), které v souladu s dokladem o existenci právnické osoby nebo na základě plné moci jednají jménem právnické osoby při uzavírání Obchodu a/nebo jménem Zákazníka budou realizovat Obchody, tím způsobem, že zaznamená a ověří z Průkazu totožnosti, pokud jsou v něm obsaženy, Identifikační údaje fyzické osoby (tzn. všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství) a zaznamená druh, číslo Průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal a dobu jeho platnosti, současně s tím ověří shodu podoby osoby s vyobrazením v Průkazu totožnosti.
Je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená Společnost i její Identifikační údaje.

5.1.3. Pořízení kopie Průkazu totožnosti

Při provádění identifikace fyzické osoby se Identifikační údaje prioritně získávající opisem údajů do smlouvy o finančních službách a souvisejících dokumentů a v případě souhlasu Zákazníka rovněž pořízením oboustranné kopie občanského průkazu, případně kopie příslušných částí cestovního pasu.
V odůvodněných případech provádí Společnost identifikaci Zákazníka rovněž prostřednictvím vlastního formuláře. Vzor formuláře tvoří přílohu č. 5 tohoto vnitřního předpisu.
Kopie Průkazu totožnosti je pořizována v písemné podobě takovým způsobem, aby příslušné Identifikační údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování po dobu stanovenou tímto vnitřním předpisem a musí obsahovat kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby. Kopie Průkazu totožnosti a písemný souhlas s jejím pořízením se společně s kopií pojistné smlouvy uloží do složky Zákazníka.
V případě, že fyzická osoba nedá Společnosti souhlas s pořízením kopie Průkazu totožnosti, provede pověřený Pracovník Společnosti provádějící identifikaci pouze opis Identifikačních údajů v pojistné smlouvě nebo jiné Vybrané smlouvě o finančních službách.

5.1.4. Ostatní ustanovení k identifikaci Zákazníka

V rámci identifikace Společnost zjišťuje, zdali Zákazník nebo osoba oprávněná jednat jménem Zákazníka není Politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí .
Skutečnost, zda se jedná o Politicky exponovanou osobu, Společnost zjišťuje prostřednictvím písemného prohlášení Zákazníka a ověřuje z veřejně dostupných informací.
Skutečnost, zdali se Zákazník neobjevuje na seznamu sankcionovaných osob, Společnost zjišťuje z informačních zdrojů uvedených v příloze č. 2 tohoto vnitřního předpisu.

5.1.5. Identifikace zmocněnce a opatrovníka Zákazníka

Je-li Zákazník při vzniku Obchodního vztahu nebo realizaci Obchodu zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce stejným způsobem jako identifikace Zákazníka a dále předložením plné moci vystavené Zákazníkem.
Je-li Zákazník zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka stejným způsobem jako identifikace Zákazníka. Zákonný zástupce je povinen doložit Identifikační údaje zastoupeného, opatrovník je povinen předložit příslušné rozhodnutí soudu.
Při dalších Obchodech se Zákazníkem, který byl již identifikován, ověří Společnost vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti Zákazníka, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem Zákazníka, který je právnickou osobou.
V průběhu trvání Obchodního vztahu se Zákazníkem kontrolují Pracovníci Společnosti, kteří přímo či nepřímo jednají se Zákazníkem, platnost a úplnost Identifikačních údajů Zákazníka a zaznamenávají jejich změny a to zejména při každém dalším setkání se Zákazníkem.
Jestliže má Pracovník Společnosti při uzavírání Obchodního vztahu nebo v jeho průběhu podezření, že Zákazník nejedná svým jménem, nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve Zákazníka, aby doložil plnou moc.
Společnost může pro účely identifikace pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů Zákazníka a dále zpracovávat takto získané informace.

5.2. Identifikace bez fyzické přítomnosti Zákazníka – Převzetí identifikace

Společnost v případě, že sjednává se Zákazníkem Vybranou smlouvu o finančních službách, může bez fyzické přítomnosti Zákazníka, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající za Zákazníka, je-li Zákazník právnickou osobou, provést identifikaci Zákazníka, jestliže
a) Zákazník zašle Společnosti kopie příslušných částí Průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit Identifikační údaje příslušné fyzické osoby, druh a číslo Průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti,
b) dokladu potvrzujícího existenci účtu vedeného na jméno Zákazníka u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území státu Evropského hospodářského prostoru,
c) první platba z této smlouvy se uskuteční prostřednictvím účtu podle písmene b) a
d) Společnost nemá pochybnost o skutečné totožnosti Zákazníka.
Společnost ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky a zda podle informací, které má Společnost k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní Obchod zvýšené riziko zneužití pro Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu. V případě pochybnosti se výjimka neuplatní. Při posuzování rizika Společnost zohlední rizikové faktory uvedené v Hodnocení rizik (článek 7 tohoto vnitřního předpisu).

III. Kontrola Zákazníka

6. Způsoby provádění kontroly Zákazníka

Společnost provádí kontrolu Zákazníka v těchto případech:
a) před uskutečněním Obchodu mimo Obchodní vztah
1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší,
2. s Politicky exponovanou osobou, nebo
3. s osobou usazenou v zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného
důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou,
b) v situacích, na které se vztahuje povinnost identifikace podle článku II. tohoto předpisu, a to nejpozději před uskutečněním transakce,

c) v době trvání Obchodního vztahu,

V rámci kontroly Zákazníka Společnost zjišťuje:
a) informace o účelu a zamýšlené povaze Obchodu nebo Obchodního vztahu;
b) vlastnickou a řídící strukturu Zákazníka - právnické osoby a jeho Skutečného majitele;

c) informace potřebné pro provádění průběžného sledování Obchodního vztahu včetně přezkoumávání Obchodů prováděných v průběhu Obchodního vztahu za účelem zjištění, zda uskutečňované Obchody jsou v souladu s tím, co Společnost ví o Zákazníkovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu;
d) informace k přezkoumání zdroje peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se Obchod nebo Obchodní vztah týká;
e) v rámci Obchodního vztahu s Politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku.

Společnost zjišťuje uvedené informace v rozsahu potřebném pro posouzení možného rizika Legalizace výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu v závislosti na typu Zákazníka, Obchodního vztahu nebo Obchodu.

Při posuzování možného rizika zohlední Společnost rizikové faktory uvedené v Hodnocení rizik.
Uvedené informace jsou zjišťovány zejména prostřednictvím Vybrané smlouvy o finančních službách a souvisejících dokumentů (dotazník, apod.), které jsou Zákazníkovi předkládány před uzavřením Obchodního vztahu.
V odůvodněných případech provádí Společnost kontrolu Zákazníka rovněž prostřednictvím vlastního formuláře. Vzor formuláře tvoří přílohu č. 5 tohoto vnitřního předpisu.

Při provádění kontroly klienta Společnost zjišťuje a zaznamenává u
a) skutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování,
b) obmyšleného svěřenského fondu, nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva,
c) oprávněné osoby ze životního pojištění, která je
1. určena jako konkrétní osoba nebo právní uspořádání bez právní osobnosti, její jméno a příjmení nebo název,
2. určena na základě jejího vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétní oprávněné osoby v okamžiku výplaty plnění,
3. Politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu.

Je-li oprávněnou osobou ze životního pojištění Politicky exponovaná osoba, představuje tento fakt z hlediska boje proti Praní peněz a Financování terorismu zvýšené riziko. Z tohoto důvodu by Společnost měla provádět kontrolu celého Obchodního vztahu s pojištěným například prostřednictvím zvýšeného počtu a frekvence prováděných kontrol, zaznamenávání okolností, které mají neobvyklý průběh nebo jsou jinak významné pro posouzení rizikovosti daného Obchodního vztahu.

IV. Zjednodušená identifikace a kontrola Zákazníka

Společnost může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu Zákazníka ve vztahu ke kategoriím Zákazníkům s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu u
a) smlouvy o životním pojištění, o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo o doplňkovém penzijním spoření, jestliže jednorázové pojistné nebo vklad nepřesahuje částku 2 500 EUR, nebo pokud běžné pojistné nebo souhrn vkladů v jednom kalendářním roce nepřesahuje částku 1 000 EUR

b) dalších produktů, pokud představují nízké riziko zneužití k Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu a splňují současně následující podmínky:
(i) smlouva o poskytnutí produktu má vždy písemnou formu,
(ii) platby v rámci tohoto produktu se provádějí pouze prostřednictvím účtu vedeného na jméno Zákazníka u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce, působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, nebo působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled,
(iii) daný produkt ani jednotlivé platby nejsou anonymní a jejich povaha je taková, že umožňují rozpoznání Podezřelého obchodu,
(iv) daný produkt má předem stanovený limit maximální hodnoty Obchodu, který nepřekročí částku 15 000 EUR, a v případě spořicích produktů nepřekročí jednorázový vklad částku 2 500 EUR nebo součet pravidelných vkladů v kalendářním roce nepřekročí částku 1 000 EUR,
(v) plnění z daného produktu nelze uskutečnit ve prospěch třetích stran, kromě případů úmrtí, invalidity, překročení předem určeného pokročilého věku nebo podobných událostí,
(vi) u produktů umožňujících investovat prostředky do finančního majetku nebo pohledávek, včetně pojištění nebo jiného druhu podmíněných pohledávek, jsou plnění z tohoto produktu uskutečnitelná pouze v dlouhých časových lhůtách, daný produkt nemůže být použit jako zajištění a neprovádí se žádné zrychlené platby, nejsou využita ustanovení o odstoupení a v průběhu Obchodního vztahu není učiněn úkon k jeho předčasnému ukončení.

V uvedených případech postačí, pokud Společnost pouze
a) ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky,
b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená Identifikační údaje Zákazníka a
c) zjistí podle informací, které má k dispozici, zda některý ze Zákazníků, poskytovaný produkt nebo konkrétní Obchod nepředstavuje zvýšené riziko zneužití pro Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu; v případě pochybnosti se zjednodušená identifikace a kontrola Zákazníka neuplatní.

Zjednodušená identifikace a kontrola se nepoužije u osoby, která je Politicky exponovanou osobou nebo v případech, které naznačují, že by se mohlo jednat o Podezřelý obchod.

V. Pravidla přijatelnosti, rizikové faktory, rizikový profil Zákazníka

Společnost v rámci systému řízení rizik souvisejících s Legalizací výnosů z trestné činnosti nebo Financováním terorismu stanoví a uplatňuje pravidla a postupy, podle kterých s ohledem na rizikový profil Zákazníka:
a) provádí kategorizaci Zákazníků,
b) rozhodne o uskutečnění Obchodu nebo navázání Obchodního vztahu se Zákazníkem nebo již probíhající Obchod nebo existující Obchodní vztah se Zákazníkem ukončí,
c) zjišťuje níže uvedené rizikové faktory u nových Zákazníků a průběžně během trvání Obchodního vztahu u všech Zákazníků; přitom aktualizuje zařazení Zákazníka do příslušné rizikové kategorie podle zjištěných informací a
d) přijímá odpovídající opatření vůči Zákazníkům, u nichž byl zjištěn rizikový faktor.

7. Hodnocení rizik

Společnost identifikuje a posoudí rizika Legalizace výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti zákona AML. Při posuzování rizik Společnost zohlední i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 3 tohoto vnitřního předpisu.

Společnost vytváří písemné hodnocení rizik Legalizace výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu (dále jen „Hodnocení rizik") pro typy zprostředkovaných Obchodů a Obchodních vztahů v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti zákona AML. V Hodnocení rizik zohlední rizikové faktory, zejména:
- typ Zákazníka
- účel, pravidelnost a délku trvání Obchodního vztahu nebo Obchodu mimo Obchodní vztah
- typ produktu
- hodnotu a způsob uskutečnění Obchodu
- rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se Obchody vztahují.

Součástí Hodnocení rizik jsou i opatření pro vnitřní kontrolu, kontrolu dodržování právních předpisů a prověřování Pracovníků Společnosti a podle rozsahu a povahy činností Společnosti i zřízení nezávislého útvaru pro testování těchto opatření, strategií a postupů.
Povinná osoba Hodnocení rizik pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů.

Hodnocení rizik tvoří přílohu č. 4 tohoto vnitřního předpisu.

8. Rizikové faktory a rizikové okolnosti

Společnost na základě informací získaných při identifikaci a kontrole Zákazníka stanoví rizikový profil Zákazníka. Rizikový profil Společnost sestaví a hodnotí vždy alespoň s ohledem na tyto rizikové faktory:
a) skutečnost, že některá ze Zemí původu Zákazníka, osoby, která se Společností jedná jménem Zákazníka, nebo některá ze Zemí původu Skutečného majitele Zákazníka, je státem, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, nebo státem, který Společnost na základě svého hodnocení považuje za rizikový ;

b) skutečnost, že podle informací, které má Společnost k dispozici, předmět Obchodu byl či má být v souvislosti s Obchodem převeden nebo poskytnut ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, nebo ze státu, který Společnost na základě svého hodnocení považuje za rizikový, nebo že předmět Obchodu byl či má být v souvislosti s Obchodem převeden nebo poskytnut do takového státu;

c) zápis Zákazníka, osoby, která se Společností jedná jménem Zákazníka, Skutečného majitele Zákazníka, osoby, se kterou Zákazník uskutečňuje Obchod, nebo, pokud jsou Společnosti známi, konečného příjemce předmětu Obchodu nebo Skutečného majitele osoby, se kterou Zákazník uskutečňuje Obchod, na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s jinými právními předpisy ;

d) Neprůhledná vlastnická struktura Zákazníka;

e) nejasný původ peněžních prostředků Zákazníka (Zákazník deklaruje původ finančních prostředků např. jako výhru hotovosti v kasinu, obdržení daru – hotovosti, získání dědictví, atd.);

f) skutečnosti vzbuzující podezření, že Zákazník nejedná na svůj účet nebo že zastírá, že plní pokyn třetí osoby;

g) neobvyklý způsob uskutečnění Obchodu, zejména s ohledem na typ Zákazníka, jeho dosavadní obchodní činnost, předmět, výši a způsob vypořádání Obchodu, účel Obchodního vztahu a předmět činnosti Zákazníka;

h) skutečnosti nasvědčující tomu, že Zákazník uskutečňuje Podezřelý obchod;

i) skutečnost, že podle informací, které má Společnost k dispozici, je s předmětem činnosti Zákazníka spojeno zvýšené riziko Legalizace výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu.

Při vzniku Obchodního vztahu se Zákazníkem, jakož i v jeho průběhu, a při provádění Obchodů, které nejsou součástí Obchodního vztahu

a) zjišťuje a uchovává o Zákazníkovi takové informace, které jí umožní vyhodnocovat, zda se jedná o rizikového Zákazníka,

b) kontroluje platnost a úplnost údajů o Zákazníkovi a provádí jejich aktualizaci a

c) věnuje zvýšenou pozornost Obchodům (Rizikové okolnosti):

1. u nichž se vyskytuje některý z výše popsaných rizikových faktorů
2. prováděným s fyzickými osobami v rámci služeb založených na individuálním přístupu k Zákazníkovi, přičemž tyto služby Společnost poskytuje pouze takovým Zákazníkům, kteří splňují zvláštní, institucí stanovené podmínky,
3. Politicky exponovaných osob,
4. u kterých je instituci známo, že Skutečným majitelem Zákazníka je Politicky exponovaná osoba nebo že se jich Politicky exponovaná osoba účastní jinak, nebo
5. velkého objemu nebo vysoké úrovně složitosti, zejména s ohledem na typ Zákazníka, předmět, výši a způsob vypořádání Obchodu, účel Obchodního vztahu a předmět činnosti Zákazníka.

9. Rizikové profily

Společnost člení svoje Zákazníky s pohledu rizikovosti na Zákazníky:
- S nízkým rizikem
- S běžným rizikem
- S vysokým rizikem
- Nepřijatelné

A) Zákazník s nízkým rizikem

Zákazník, který již dříve úspěšně prošel identifikací a kontrolou ve smyslu tohoto vnitřního předpisu.

B) Zákazník s běžným rizikem

Nový Zákazník, u kterého Společnost provádí první identifikaci a kontrolu dle tohoto vnitřního předpisu.

C) Zákazník s vysokým rizikem

Zákazník, který byl ze strany Společnosti v minulosti předmětem oznámení Podezřelého obchodu na FAÚ; nebo u kterého byl zaevidován v rámci identifikace a kontroly jeden nebo více rizikových faktorů či rizikových okolností.

D) Nepřijatelný Zákazník

Zákazník:
- vůči němuž nebo vůči jehož Skutečnému majiteli ČR uplatňuje mezinárodní sankce;
- který se odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne potřebnou součinnost při kontrole;
- který nejedná svým jménem nebo zastírá, že jedná za třetí osobu, a odmítne tuto osobu identifikovat;
- právnická osoba s Neprůhlednou vlastnickou strukturou;
- není jasný původ peněžních prostředků Zákazníka;
- skutečnosti nasvědčují tomu, že Zákazník uskutečňuje Podezřelý obchod;
- u kterého nastaly jiné skutečnosti předvídané tímto vnitřním předpisem.

V případě, že se u Zákazníka objeví jeden nebo více rizikových faktorů, pověřený Pracovník Společnosti tuto skutečnost písemně zaznamená a předá Kontaktní osobě Společnosti. Výskyt většího množství rizikových faktorů u Zákazníka zvyšuje nároky na rozsah a četnost kontroly.
Společnost prověřuje výše uvedené rizikové faktory i během trvání Obchodního vztahu.
Seznam rizikových zákazníků vede Kontaktní osoba Společnosti, přičemž provádí jeho pravidelnou aktualizaci, a s tímto průběžně seznamuje Pracovníky Společnosti, kteří se Zákazníky přímo či nepřímo jednají.

VI. Neuskutečnění Obchodu

10. Neuskutečnění Obchodu, nenavázání nebo ukončení Obchodního vztahu

Společnost odmítne uzavření Obchodního vztahu nebo provedení Obchodu nebo ukončí Obchodní vztah v následujících případech:
- Zákazník se odmítne podrobit identifikaci;
- Zákazník neposkytne potřebné údaje pro identifikaci a kontrolu (mj. plnou moc pro zastupování);
- Zákazník v případech, kdy má Pracovník Společnosti při uzavírání Obchodního vztahu, v průběhu jeho trvání nebo při provádění Obchodu podezření, že Zákazník nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, a vyzve Zákazníka, aby doložil plnou moc, nepředloží plnou moc;
- Zákazník odmítne součinnost při kontrole;
- z jiného důvodu nelze provést identifikaci nebo kontrolu Zákazníka;
- Pracovník Společnosti provádějící identifikaci nebo kontrolu má pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých Zákazníkem nebo pravosti předložených dokladů;
- Zákazníkem nebo Skutečným majitelem Zákazníka je osoba, která je uvedena na seznamu osob a hnutí, vůči nimž jsou uplatňována sankční opatření v souladu s právními předpisy či na seznamu osob podezřelých ze spolupráce a podpory terorismu;
- Neprůhledná vlastnická struktura Zákazníka;
- S Politicky exponovanou osobou pokud jí není znám původ majetku užitého v Obchodu.

Souhlas statutárního orgánu nebo Kontaktní osoby Společnosti je třeba k:
- Obchodnímu vztahu s Politicky exponovanou osobou, nebo;
- k byť i jen částečnému postoupení plnění ze životního pojištění, je-li oprávněnou osobou z tohoto plnění Politicky exponovaná osoba, u níž je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu

VII. Postup při Podezřelém obchodu

11. Definice Podezřelého obchodu

Podezřelým obchodem se rozumí Obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v Obchodu užité prostředky jsou určeny k Financování terorismu, nebo že Obchod jinak souvisí nebo je spojen s Financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, tzn.: Obchod, u kterého lze na základě některých příznaků i s nižším stupněm pravděpodobnosti předpokládat, že prostředky v něm použité pocházejí z nějakého spáchaného trestného činu, nebo mají být užity ke spáchání trestného činu, nebo mají být užity ke spáchání teroristického aktu nebo jiných aktivit souvisejících s terorismem (dále jen „Podezřelý obchod"). Společnosti nemusí být známo, o jaký trestný čin by se mělo jednat, ani kdo jej spáchal, ani nemusí znát další skutečnosti, naplňující znaky trestného činu.
Demonstrativní výčet znaků Podezřelého obchodu je uveden v příloze č. 1 tohoto vnitřního předpisu.

O Podezřelý obchod se jedná vždy, pokud:

i) Zákazníkem nebo Skutečným majitelem Zákazníka je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí ,
ii) předmětem Obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí;
iii) Zákazník se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést Identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

12. Proces vyhodnocování Podezřelého obchodu

Uplatňování zásady „znej svého zákazníka", tzn. provedení identifikace a kontrola Zákazníka a dále sledování charakteru, objemu a dalších parametrů jím uskutečňovaných Obchodů, je základním pravidlem pro odhalování Podezřelých obchodů a tím pro účinné předcházení Praní špinavých peněz prostřednictvím Společnosti. Tato znalost je založena na průběžném monitorování Obchodů s důrazem na četnost a rozsah určitých vybočení z běžného režimu obchodování Zákazníka. Při identifikaci Podezřelých obchodů je nutné vycházet z individuálního posouzení charakteristik jednotlivých Obchodů.

V rámci posuzování a vyhodnocování Podezřelých obchodů se Pracovníci Společnosti zaměřují zejména na:
- Obchody prováděné Rizikovými zákazníky;
- Obchody Politicky exponovaných osob;
- Obchody, které obsahují některý ze znaků Podezřelého obchodu.

přičemž přihlíží zejména k:
- charakteru Obchodu a okolnostem jeho uskutečnění;
- charakteru a objemu obvyklých Obchodů Zákazníka;
- Rizikovému profilu Zákazníka.

Pokud uskutečňovaný Obchod vykazuje jeden z „dílčích podezřelých znaků" nemusí se vždy jednat o Podezřelý obchod, je však třeba provést jeho komplexní posouzení.

Společnost zajišťuje prostřednictvím informačního systému Společnosti, aby Pracovník, který Podezřelý obchod vyhodnocuje, měl přístup k informacím, který mu umožní rychlé a účinné vyhledávání, sledování a vyhodnocování potřebných informací, zejména přístup k aktuálním seznamům sankcionovaných osob a osob podezřelých z podpory terorismu (viz příloha č. 2 tohoto vnitřního předpisu).

Základní odpovědnost za sledování Obchodů Zákazníka spočívá na Pracovníkovi, který jménem Společnosti zprostředkovává uzavření Obchodního vztahu a Obchodů.

Pokud Společnost během prověřování výskytu osob podezřelých z podpory terorismu v informačních databázích identifikuje podezřelé osoby, oznámí to Finančnímu analytickému úřadu (dále též „FAÚ").

13. Oznámení Podezřelého obchodu

Pokud Pracovník Společnosti vyhodnotí Obchod Zákazníka jako podezřelý, okamžitě o tomto informuje Kontaktní osobu Společnosti.

Hlášení Podezřelého obchodu musí obsahovat takové údaje o Zákazníkovi, které Kontaktní osobě umožní komplexní vyhodnocení, zda se jedná o Podezřelý obchod.

V případě, kdy existují zjevné skutečnosti, že se jedná o Podezřelý obchod a Pracovník Společnosti neprovede hlášení Podezřelého obchodu, bude toto považováno za závažné porušení pracovních povinností Pracovníka.

V případě, že Kontaktní osoba vyhodnotí Obchod jako podezřelý, oznámí tuto skutečnost spolupracující pojišťovně nebo jiné spolupracující finanční instituci, jejíž produkt zprostředkovává, a ve spolupráci s ní oznámí Podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu, bez zbytečného odkladu nejpozději do 5 kalendářních dní ode dne zjištění Podezřelého obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí Kontaktní osoba Podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění.

Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení Podezřelého obchodu zveřejní FAÚ způsobem umožňujícím dálkový přístup http://www.financnianalytickyurad.cz/ .

Oznámení Podezřelého obchodu se podává písemně doporučeným dopisem, nebo ústně do protokolu v místě určeném po předchozí domluvě s FAÚ. Kontaktní osoba vždy ověří doručení oznámení Podezřelého obchodu na FAÚ. Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané elektronicky technickými prostředky zajišťujícími zvláštní ochranu přenášených údajů

Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení Podezřelého obchodu zveřejní FAÚ způsobem umožňujícím dálkový přístup http://www.financnianalytickyurad.cz/ .

V oznámení Podezřelého obchodu uvede Společnost Identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, Identifikační údaje všech dalších účastníků Obchodu, které má v době podání oznámení k dispozici, informace o podstatných okolnostech Obchodu a jakékoli další informace, které by mohly s Podezřelým obchodem souviset a jsou významné pro jeho posouzení z hlediska opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo Financování terorismu.

Společnost v oznámení uvede jméno, příjmení a pracovní zařazení Kontaktní osoby nebo jiné osoby, která za Společnost zpracovávala oznámení Podezřelého obchodu, a možnosti telefonického, popřípadě elektronického spojení s touto osobou.

Jestliže se oznámení týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv nebo boje proti terorismu, Společnost na to v oznámení upozorní. V oznámení uvede dále i stručný popis tohoto majetku, údaje o jeho umístění a jeho vlastníkovi, pokud je oznamovateli znám, a informaci, zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo užití tohoto majetku v rozporu se zákonem.

O podaném oznámení nesmí být informován Zákazník.

14. Odklad splnění Příkazu Zákazníka

V případě, že hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu Zákazníka by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k Financování terorismu, Společnost ve spolupráci s pojišťovnou nebo jinou příslušnou finanční institucí, způsobem a za použití technických a personálních opatření předvídaných vnitřním předpisem zajistí odložení splnění Příkazu Zákazníka týkajícího se Podezřelého obchodu a to minimálně po dobu 24 hodin od přijetí Oznámení Podezřelého obchodu FAÚ.
Majetek, jehož se příkaz Zákazníka týká, vhodným způsobem zajistí proti manipulaci, která by byla v rozporu s účelem tohoto vnitřního předpisu.
Na odklad splnění příkazu Zákazníka upozorní Společnost FAÚ v oznámení o Podezřelém obchodě.

Podle předchozího odstavce se nepostupuje v případě, kdy odložení splnění příkazu Zákazníka není možné, nebo kdy je Společnosti známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření Podezřelého obchodu. O splnění příkazu Zákazníka Společnost ihned informuje FAÚ.

Jestliže hrozí nebezpečí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k Financování terorismu a šetření Podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu FAÚ může rozhodnout
a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu Zákazníka, nejdéle však o další 2 pracovní dny, nebo
b) o odložení splnění příkazu Zákazníka nebo o zajištění majetku, který má být předmětem Podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 pracovních dnů.

V případě, že na základě oznámení o Podezřelém obchodu FAÚ rozhodne o prodloužení doby, učiní Společnost ve spolupráci s příslušnou finanční institucí zajištění majetku způsobem určeným v rozhodnutí FAÚ a o tom informuje FAÚ.

Společnost prostřednictvím Kontaktní osoby průběžně informuje FAÚ o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí.

Jestliže FAÚ do konce shora uvedené lhůty Společnosti nesdělí, že podal trestní oznámení, Společnost příkaz Zákazníka ve spolupráci s příslušnou finanční institucí provede.

Podá-li FAÚ oznámení orgánu činnému v trestním řízení, odklad splnění příkazu Zákazníka nebo zajištění majetku se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu Podezřelého obchodu.

VIII. Další povinnosti Společnosti

15. Korespondenční vztah

Společnost nesmí vstoupit do Korespondenčního vztahu se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí,
a) která je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna ani se zde nenachází její skutečné vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině,
b) o níž je jí známo, že umožňuje využívání svých účtů institucí uvedenou v písmenu a), nebo
c) která neuplatňuje opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,

a pokud již do takového vztahu vstoupila, musí jej ukončit v době co nejkratší.

Společnost před navázáním Korespondenčního vztahu
a) shromáždí dostatek informací o finanční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech,
b) z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému finanční instituce podléhá, a
c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná finanční institucí proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly Zákazníků a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků.
K navázání Korespondenčního vztahu musí vydat souhlas statutární orgán Společnosti.

16. Vnitřní kontrolní systém

Společnost prostřednictvím Kontaktní osoby a osoby pověřené výkonem compliance provádí průběžnou kontrolu dodržování povinností Společnosti a jejich Pracovníků stanovených tímto vnitřním předpisem a zákonem AML. Podrobný postup provádění kontroly, jejího vyhodnocení je stanoven zvláštním vnitřním předpisem Společnosti .
Osoba pověřená výkonem compliance a Kontaktní osoba:
- prověřuje, testuje a vyhodnocuje efektivnost a funkčnost systému opatření k předcházení Legalizace výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu;
- ověřuje soulad tohoto vnitřního předpisu s platnými právními předpisy;
- v případě zjištění nedostatků navrhuje provedení potřebných opatření (úpravy v interních předpisech, zdokonalení informačního systému, zdokonalení školícího systému, apod.).

Osoba pověřená výkonem compliance a Kontaktní osoba má přístup ke všem informacím, které se týkají Zákazníků, jejich Obchodních vztahů a Obchodů, přičemž má právo vyžadovat od všech Pracovníků Společnosti veškeré potřebné informace a doklady. Pracovníci Společnosti jsou povinni tyto předložit a poskytnout veškerou potřebnou součinnost.

17. Hodnotící zpráva

Kontaktní osoba Společnosti jednou ročně, nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku, vypracuje zprávu hodnotící činnost Společnosti v oblasti předcházení Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu (dále jen „Hodnotící zpráva").

Obsahem Hodnotící zprávy je:
a) hodnocení postupů a opatření, které Společnost uplatňuje v oblasti předcházení Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu, zdali jsou dostatečně účinné;
b) hodnocení, zdali v systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření Společnosti v uplynulém roce byly zjištěny nedostatky a jaká rizika z toho mohou pro Společnost plynout;
c) hodnocení, zdali vnitřní předpisy upravující oblast opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti jsou v souladu s platnými právními předpisy;
d) statistické údaje o podaných oznámeních o Podezřelých obchodech za uplynulý rok;
e) v případě zjištění nedostatků v oblasti předcházení Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu návrhy na jejich odstranění;

Veškeré závěry a hodnocení obsažené v Hodnotící zprávě musejí být řádně odůvodněny.
Nebude-li zpracovávat Hodnotící zprávu Kontaktní osoba, musí Hodnotící zpráva obsahovat vyjádření Kontaktní osoby k úplnosti a správnosti Hodnotící zprávy.

Jednatel Společnosti projedná Hodnotící zprávu nejpozději do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku, za který je zpracována, a vyjádří se ke zjištěným nedostatkům a návrhům v ní obsaženým.

Hodnotící zprávu spolu s vyjádřením Kontaktní osoby a jednatele Společnosti Společnost archivuje nejméně po dobu 5 let.

18. Informační povinnosti Společnosti

Informační povinnosti vůči FAÚ

Společnost na žádost sdělí FAÚ v jím stanovené lhůtě údaje o Obchodech souvisejících s povinností identifikace nebo ohledně nichž FAÚ provádí šetření, předloží doklady o těchto Obchodech, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům FAÚ při prověřování oznámení a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takovýchto Obchodů.

Informační povinnosti vůči ČNB

Společnost jako investiční zprostředkovatel doručí oznámení o změnách v tomto vnitřním předpisu včetně jeho nového znění České národní bance do 30 dnů ode dne jejich přijetí.

19. Povinnost archivace

Společnost zjišťuje a uchovává o Zákazníkovi veškeré informace, které se týkají Obchodního vztahu a Obchodů, na základě kterých Společnost provádí identifikaci a kontrolu Zákazníka, ověřuje platnost a úplnost údajů, případně provádí jejich aktualizaci.
Společnost po dobu 10 let od uskutečnění Obchodu nebo ukončení Obchodního vztahu se Zákazníkem uchovává následující informace a dokumenty:
- Identifikační údaje Zákazníka získané v rámci identifikace
- Informace získané v rámci kontroly Zákazníka
- kopie dokladů předložených k identifikaci a kontrole;
- údaj o tom kdo a kdy provedl první identifikaci Zákazníka;
- v případě zastupování Zákazníka originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí
soudu o jmenování opatrovníka
- jiné informace a dokumenty související s Obchodem a Obchodním vztahem.

Lhůta 10 let začíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon v rámci Obchodního vztahu.
Společnost je povinna kdykoliv na žádost FAÚ či jiného oprávněného kontrolního orgánu (ČNB) poskytnout požadované dokumenty a informace v elektronické nebo listinné podobě.

Společnost provádí pravidelné zálohovaní veškerých schvalovacích a rozhodovacích procesů a kontrolní činnosti v rámci politiky Praní špinavých peněz takovým způsobem, aby byla možná jejich rekonstrukce.

20. Povinnost mlčenlivosti

Společnost a její Pracovníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s Podezřelým obchodem. Tato povinnost se vztahuje jednak vůči třetím osobám, tak i osobám, jichž se sdělené informace týkají.

Povinnost mlčenlivosti Pracovníkovi Společnosti nezaniká ukončením pracovněprávního vztahu nebo jiného smluvního vztahu ke Společnosti nebo jejich převedením na jinou práci.
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje sdělení těchto informací státním orgánům a jiným osobám v případech, kdy tak stanoví zákon.

21. Školení zaměstnanců

Vstupní školení

Společnost zajistí proškolení všech nových Pracovníků, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s Podezřelými obchody a to vždy před zařazením na takové pracovní místo.

Pravidelná školení

Společnost průběžně zajišťuje nejméně jednou v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení Pracovníků, kteří se mohou při výkonu své práce setkat s Podezřelými obchody.

Předmětem školení Pracovníků Společnosti je potom zejména:
a. systém vnitřních zásad proti Praní špinavých peněz;
b. typologie a znaky Podezřelých obchodů;
c. pravidla pro provádění identifikace a kontroly klienta;
d. postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta;
e. stanovení rizikového profilu Zákazníka;
f. postup při uzavírání Obchodního vztahu;
g. postup při zjištění a vyhodnocování Podezřelých obchodů;
h. případy neuzavření Obchodního vztahu, neprovedení Obchodu;
i. postup oznámení Podezřelého obchodu;
j. změny v zákoně AML, v interních předpisech obsahujících systém vnitřních zásad proti Praní špinavých peněz.

Obsah školení je průběžně doplňován a aktualizován.
Pracovníci Společnosti potvrdí svoji účast na školení svým podpisem na prezenční listině případně vykonáním kontrolního testu. Tyto prezenční listiny resp. kontrolní testy společně se záznamy o obsahu školení jsou archivovány v rámci Společnosti a to nejméně po dobu 5 let od jejich konání.

22. Kontaktní osoba

V oblasti opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu zastupuje Společnost před FAÚ a ČNB pan/í .................................. (dále jen „Kontaktní osoba").

Kontaktní osoba ve spolupráci s osobou pověřenou výkonem compliance je v této souvislosti povinna:
- přijímat a analyzovat interní hlášení Podezřelého obchodu s cílem vyhodnotit, zda se jedná o Podezřelý obchod;
- plnit za Společnost informační povinnost vůči FAÚ;
- zajišťuje průběžný styk s FAÚ

Kontaktní osoba Společnosti je dále povinna zajišťovat archivaci dokumentace týkající se Podezřelých obchodů.
Kontaktní osoba ve spolupráci s osobou pověřenou výkonem compliance je povinna sledovat aktuální vývoj v oblasti boje proti Praní špinavých peněz a doporučení Financial Action Task Force on Money Laundering a ostatních mezinárodních organizací činných v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zabezpečuje soulad vnitřních předpisů Společnosti s platnými právními předpisy.

O určení Kontaktní osoby a její změně informuje Společnost neprodleně FAÚ s uvedením jména, příjmení, pracovního zařazení, a údajů pro spojení včetně telefonického a elektronického. O určení Kontaktní osoby a její změně informuje Společnost Pracovníky Společnosti.
Pracovníci Společnosti jsou povinni poskytnout Kontaktní osobě požadovanou součinnost a řídit se jejími pokyny.

23. Zpracování osobních údajů

Společnost poskytne Zákazníkům před navázáním Obchodního vztahu nebo provedením Obchodu mimo Obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti Společnosti podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení Legalizace výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu.

IX. Závěrečná ustanovení

Tento vnitřní předpis může být aktualizován jednatelem Společnosti.
Tento vnitřní předpis je uložen v sídle Společnosti.

V Mladé Boleslavi, dne 31. 1. 2017

Za Viktor Hostinský Investments, s.r.o.

...................................
Ing. Viktor Hostinský
jednatel

Příloha č. 1
ZNAKY PODEZŘELÝCH OBCHODŮ

a) Zákazník provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,
b) Zákazník vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti Skutečného majitele,
c) objevují se problémy při identifikaci a kontrole Zákazníka (Zákazník poskytuje minimální nebo zavádějící informace);
d) Existuje pochybnost o pravdivosti informací poskytnutých Zákazníkem nebo pravosti předložených dokladů (zejména jde o případy, kdy Zákazníkem uvedené údaje se neshodují s údaji uvedenými v jím předloženém Průkazu totožnosti, Zákazník odmítne nebo není schopen Průkaz totožnosti k ověření podoby a dalších Identifikačních údajů předložit nebo má jen náhradní průkaz bez fotografie);
e) Zákazník je z neznámých důvodů nervózní při osobním kontaktu se Společností;
f) Zjevná snaha Zákazníka o minimální kontakt se Společností a pověřování jiných osob tímto kontaktem na základě plných mocí;
g) Zákazník je doprovázen a sledován;
h) Případy, kdy Zákazník vyžaduje nestandardní obchodní podmínky;
i) Zákazníkem nebo Skutečným majitelem Zákazníka je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti a Financování terorismu;
j) Obchod je uzavírán s Rizikovým zákazníkem

k) Zákazník provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,
l) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční Zákazník nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,
m) počet účtů zřizovaných Zákazníkem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
n) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,

o) Zákazník vypoví životní pojištění s neobvykle vysokým zaplaceným jednorázovým nebo mimořádným pojistným v krátké lhůtě od uzavření pojistné smlouvy nebo mimořádné pojistné v neobvyklé krátké lhůtě po vložení vyzvedne;
p) Zákazník uzavírá pojistné smlouvy s vysokými pojistnými částkami a během krátkého období vypovídá pojistnou smlouvu, žádá o vrácení splatné částky v hotovosti třetí straně, bez ohledu na případné ztráty v důsledku předčasného ukončení smlouvy;
q) Zákazník přijímá podmínky pojištění zjevně nemající žádný vztah k jeho zdraví či věku, nebo žádá pojistný produkt, který pro něj nemá žádný zřejmý účel; Zákazník uzavírá pojistné smlouvy vysokými pojistnými částkami, které se zdají být v rozporu s potřebami Zákazníka;
r) Zákazník určí obmyšlenou osobou osobu, ke které zřejmě nemá nebo nemůže mít žádný vztah nebo tento vztah odmítá upřesnit;

Příloha č. 2
SEZNAMY PODEZŘELÝCH OSOB A RIZIKOVÝCH STÁTŮ

Příloha obsahuje odkazy na seznamy sankcionovaných osob a osob podezřelých z podpory terorismu a seznam rizikových států.

- Internetová adresa Finančního analytického úřadu
http://www.financnianalytickyurad.cz/

- Konsolidovaný seznam sankcionovaných subjektů
https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/8442/consolidated-list-of-sanctions_en

- Seznam rizikových států veden FATF (Financial Action Task Force on Money Laundering)
http://www.fatf-gafi.org

Příloha č. 3
DEMONSTRATIVNÍ VÝČET FAKTORŮ MOŽNÉHO VYŠŠÍHO RIZIKA

1. Rizikové faktory Zákazníka:

a) Obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,
b) Zákazník je usazen v zeměpisné oblasti s vyšším rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,
c) právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti je
osobním nástrojem držby aktiv,
d) Zákazník je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci
nebo která vydává akcie ve formě na doručitele,
e) Zákazník při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost, nebo
f) vlastnická struktura Zákazníka se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti.

2. Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů:

a) využívání služeb privátního bankovnictví,
b) využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě,
c) Obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti Zákazníka nebo za něj jednající
fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy,
d) příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo
e) nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití
f) nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty.

3. Faktory zeměpisného rizika:

a) země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti Legalizaci výnosů z trestné činnosti, Financování terorismu nebo Šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a Financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení,
b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti,
c) země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo
d) země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.

Příloha č. 4
HODNOCENÍ RIZIK

Hodnocení rizik bude vypracováno v zákonem stanovené lhůtě - do 30.6.2017.

Příloha č. 5
FORMULÁŘ PRO IDENTIFIKACI A KONTROLU KLIENTA

Příloha č. 6
PŘEHLED POLITICKY EXPONOVANÝCH OSOB PŮSOBÍCÍCH V ČR

Politicky exponovanou osobou v České republice je zejména:

I)

- prezident, premiér, ministři, tajemníci a náměstci ministerstev;
- poslanci a senátoři;
- ředitelé ústředních orgánů státní správy a jejich zástupci (náměstci, tajemníci)
Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí;
- starostové, primátoři, hejtmani;
- vedení politických stran;
- vysocí důstojníci ozbrojených sil;
(Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky; Hradní stráž; Policie ČR, Vězeňská služba ČR, Celní správa ČR);
- soudce nejvyššího soudu, nejvyššího správního soudu, ústavního soudu;
- člen bankovní rady ČNB;
- velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise;
- statutární orgán státních podniků a společností ovládaných státem
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/majetkove-ucasti/2016/akciove-spolecnosti-ovladane-cr-mf-27264;
- Nejvyšší státní zástupce, Veřejný ochránce práv, Finanční arbitr;
- jiná fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem
(Pozn. Posouzení, zdali se jedná v dalších případech o Politicky exponovanou osobu bude probíhat ve spolupráci s osobou pověřenou výkonem compliance)

II)
- Osoba blízká osobě uvedené v bodě I)

(příbuzný v řadě přímé (zejm. děti, rodiče, prarodiče), sourozenec a manžel nebo registrovaný partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném)

III)
- Osoba v podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v bodě I)

(společník nebo Skutečný majitel stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v bodě I); nebo je o ní známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v bodě I), nebo Skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu ad I).

PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ - INVESTICE

I. Úvodní ustanovení

1. Předmět a cíl vnitřního předpisu

Investiční zprostředkovatel Viktor Hostinský Investments, s.r.o., IČ: 28435095, se sídlem Okružní 287, Mladá Boleslav, PSČ 293 01, Česká republika (dále jen „Společnost") v souladu se zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT") uplatňuje následující pravidla pro zjišťování a řízení střetu zájmů ve Společnosti (dále jen „Pravidla řízení střetu zájmů - investice").

Tento vnitřní předpis obsahuje hlavní zásady a postupy při zjišťování a řízení střetu zájmů v rámci Společnosti, jakož i osob, které jsou se Společností majetkově nebo jinak propojeny, a to zejména pro identifikaci možných střetů zájmů, zamezení vzniku střetů zájmů a případné řízení vzniklých střetů zájmů.

Cílem Pravidel řízení střetu zájmů - investice je, aby při poskytování investičních služeb Společností nedocházelo k poškozování zájmů zákazníků a potenciálních zákazníků Společnosti, případně jiných osob.

Tento vnitřní předpis je určen všem zaměstnancům, vázaným zástupcům dalším osobám spolupracujícím se Společností (dohromady dále jen „Pracovníci").

2. Případy střetu zájmů ve Společnosti

Pravidla řízení střetu zájmů - investice obsahují pravidla pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi:

  • (i) Společností, jejími vedoucími osobami (jednatelé), vázanými zástupci a jejími zaměstnanci a (ii) zákazníky Společnosti nebo jejími potenciálními zákazníky;
  • (i) osobami, které jsou se Společností majetkově či personálně propojeny (včetně jejich vedoucích osob a vázaných zástupců) a (ii) zákazníky Společnosti nebo jejími potenciálními zákazníky;
  • (i) osobami patřícími do skupiny se Společností, osobami vykonávajícími část činností Společnosti na smluvním základě (outsourcing) a osobami zastupujícími Společnost a (ii) zákazníky Společnosti nebo jejími potenciálními zákazníky;
  • zákazníky nebo potenciálními zákazníky Společnosti navzájem.

II. Postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů

3. Základní předpoklady pro efektivní řízení střetu zájmů

V rámci efektivního řízení střetu zájmů Společnost:

  • má nastavenou takovou organizační strukturu Společnosti, že dochází k personálnímu oddělení jednotlivých organizačních útvarů takovým způsobem, který efektivně zamezuje nežádoucímu toku informací a jejich případnému zneužití (čínské zdi);
  • zajišťuje funkční a organizační nezávislost jednotlivých organizačních útvarů, které mají dostatečné materiální a organizační podmínky pro objektivní výkon své činnosti;
  • v rámci systému vnitřní kontroly zajišťuje průběžnou kontrolu (mj. compliance) osob poskytujících investiční služby jménem Společnosti.

4. Zjišťování a řízení střetu zájmů

Při zjišťování a posuzování střetu zájmů Pracovník Společnosti bere v úvahu, zda Společnost nebo osoba uvedená v článku 2 tohoto vnitřního předpisu:

  • může získat finanční prospěch nebo se vyhnout finanční ztrátě na úkor zákazníka;
  • má odlišný zájem na výsledku služby poskytované zákazníkovi nebo na výsledku zprostředkovaného obchodu pro zákazníka od zájmu tohoto zákazníka;
  • má motivaci upřednostnit zájem zákazníka před zájmy jiného zákazníka;
  • podniká ve stejném oboru jako zákazník;
  • dostává nebo dostane od jiné osoby, než je zákazník, tzv. pobídku (viz. níže) v souvislosti se službou zákazníkovi a tato pobídka nepředstavuje obvyklou úplatu za poskytovanou službu.

Všechny organizační útvary a Pracovníci Společnosti jsou povinni se podílet na zjišťování a řízení střetu zájmů a v případě, že hrozí nebo nastal střet zájmů, jsou povinni informovat o této skutečnosti osobu pověřenou výkonem compliance a jednatele Společnosti.

Pokud střet zájmů nelze odvrátit, Společnost upřednostní vždy zájmy zákazníka před zájmy vlastními nebo zájmy osob, které jsou se Společností majetkově nebo jinak propojeny. Pokud dojde ke střetu zájmů mezi zákazníky navzájem, zajistí Společnost spravedlivé řešení pro tyto zákazníky. V případě, že spravedlivé řešení nelze zajistit, může zákazníkovi odmítnout provedení služby.

Pokud ani přes přijatá opatření nelze spolehlivě zamezit nepříznivému vlivu střetu zájmů na zájmy zákazníka, sdělí Společnost před poskytnutím investiční služby zákazníkovi informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů. Společnost poskytne zákazníkovi informace o povaze nebo zdroji střetu zájmů na trvalém nosiči informací (písemně, případně elektronicky) způsobem a v rozsahu, který zohlední povahu zákazníka a umožní mu řádně vzít v úvahu střet zájmů související s investiční službou Společnosti, přičemž zákazník má možnost učinit kvalifikované rozhodnutí, zda využije investiční služby nabízené Společnosti či nikoli.

Informace týkající se střetu zájmů jsou rovněž uveřejněny na internetových stránkách Společnosti.

5. Řízení podstatného střetu zájmů

V rámci systému vnitřní kontroly Společnost zjišťuje okolnosti, které ve vztahu ke konkrétním investičním službám a činnostem, které poskytuje Společnost nebo jiná osoba jejím jménem (např. vázaný zástupce), mohou vést ke střetu zájmů, který představuje podstatné nebezpečí poškození zájmů zákazníka (dále též „Podstatný střet zájmů").

Společnost zabezpečuje, že Pracovníci Společnosti, kteří se podílejí na výkonu služeb, se kterými je spojen Podstatný střet zájmů, vykonávají svou činnost s takovou mírou nezávislosti, která je přiměřená charakteru, rozsahu a složitosti činností Společnosti a závažnosti nebezpečí poškození zájmů zákazníků.

5.1. Postupy pro řízení podstatného střetu zájmů

  • postupy k zamezení nebo kontrole výměny informací mezi Pracovníky, pokud je s informacemi spojeno nebezpečí střetu zájmů a pokud by výměna informací mohla poškodit zájmy zákazníka,
  • nezávislá kontrola Pracovníků, kteří se podílejí na poskytování služeb zákazníkům,
  • zamezení přímé vazby mezi odměnou Pracovníka a odměnou či příjmy jiného Pracovníka, pokud ve vztahu těchto činností může vzniknout střet zájmů,
  • opatření, která zabraňují možnosti vykonávání neoprávněného nebo nedůvodného vlivu na způsob, kterým Pracovník zabezpečuje poskytování investičních služeb,
  • opatření, která zamezí Pracovníkovi, aby se podílel na poskytování investiční služby, pokud by přitom mohlo dojít k ohrožení řádného řízení střetu zájmů, nebo zajistí kontrolu této činnosti tak, aby k ohrožení řádného řízení střetu zájmů nedocházelo,
  • další opatření k zamezení střetu zájmů, pokud to budou konkrétní situace nebo pracovní postupy vyžadovat.

Společnost prostřednictvím osoby pověřené výkonem compliance vede evidenci poskytnutých investičních služeb, ze kterých vznikl nebo může vzniknout Podstatný střet zájmů. Formulář evidence tvoří přílohu tohoto vnitřního předpisu.

6. Hlavní případy střetu zájmů

Střet zájmů je v rámci Společnosti spojen s následujícími investičními službami:

I) PŘIJÍMÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ K INVESTIČNÍM NÁSTROJŮM

Uvedená služba v případě Společnosti spočívá zejména ve zprostředkování uzavření smluv mezi zákazníkem a finanční institucí (např. obchodníkem s cennými papíry či investiční společností), jejichž předmětem je investiční služba nebo služba kolektivního (dále jen „Smlouva o nákupu cenných papírů"). Pokud není mezi Společnostní a zákazníkem dohodnuto jinak, součástí této služby není poskytování investičního poradenství ve smyslu ust. § 4 odst. 5 ZPKT.

A) V souvislosti s poskytováním výše uvedené investiční služby může docházet ke střetu zájmů Společnosti a zákazníka, pokud je Společnost, Pracovník Společnosti nebo osoba, která je s ní majetkově nebo jinak propojena, motivována k distribuci investičních nástrojů, které jsou předmětem její služby. Jedná se především o situace, kdy má Společnost uzavřenu smlouvu o distribuci investičních nástrojů s finanční institucí.

Jedná se o případ střetu zájmů, kterému Společnost nemůže efektivně předcházet a informuje o této skutečnosti zákazníka.

Společnost před uzavřením Smlouvy o nákupu cenných papírů upozorňuje zákazníka, že Společnost a její Pracovníci jsou odměňování z odměny (vstupní poplatek, poplatek za správu, poplatek emitenta) placené zákazníkem/emitentem investičního nástroje spolupracující finanční instituci (např. obchodníkovi s cennými papíry, investiční společnosti). Podrobné informace o uvedeném střetu zájmů a výši provize placené těmto osobám sdělí Pracovník Společnosti na žádost zákazníka.

B) Při přijímání pokynů zákazníků a jejich následném předání spolupracujícímu obchodníkovi s cennými papíry k provedení může dojít ke střetu zájmů v podobě upřednostnění pokynu zákazníka později podaného, případně pokynu Osoby se zvláštním vztahem ke Společnosti, na úkor pokynu jiného zákazníka dříve podaného z pohledu jeho dřívějšího předání obchodníkovi s cennými papíry/investiční společnosti k provedení (tzv. „front running").

Společnost předchází tomuto střetu zájmů důsledným dodržováním pravidla časové priority předání přijatých pokynů

II) INVESTIČNÍ PORADENSTVÍ K INVESTIČNÍM NÁSTROJŮM

A) V souvislosti s poskytováním investičního poradenství k investičním nástrojům a následným přijetím a předáním pokynů zákazníků k obchodům s investičními nástroji může docházet ke střetu zájmů Společnosti, resp. Pracovníka poskytujícího uvedené služby jménem Společnosti a zákazníka, neboť Společnost/její Pracovník jsou zainteresováni na realizaci pokynu ve formě provize z objemu provedeného pokynu.

Společnost řídí tento střet zájmů důsledným dodržováním pravidel odborné péče při poskytování investičních služeb zákazníkům, kdy základním předpokladem je řádné vyhodnocení a dodržování investičního profilu zákazníka a dodržováním interních pravidel Společnosti pro odměňování Pracovníků Společnosti. Jedná se o případ střetu zájmů, kterému nejde zcela zamezit, přičemž o této skutečnosti (povaze nebo zdroji střetu zájmů) Společnost informuje zákazníka.

Pracovníci Společnosti musí vždy doporučovat zákazníkovi nejvhodnější investiční nástroje z pohledu jeho investičního profilu. Za podstatné porušení povinnosti Pracovníka je považováno doporučení nevhodného investičního nástroje, za jehož zprostředkování má Pracovník vyšší provizi ve srovnání s jinými investičními nástroji.

7. Osobní obchody

Vzhledem k omezenému rozsahu poskytovaných investičních služeb Společností, Společnost neprovádí kontrolu Pracovníků z hlediska jejich obchodování s investičními nástroji ve smyslu ZPKT (tzv. osobní obchody), neboť objektivně nemůže docházet ke střetu zájmů Společnosti, resp. Pracovníků Společnosti, a zájmů zákazníků či potenciálních zákazníků.

III. Pobídky

8. Definice pobídky

Specifickým případem střetu zájmů jsou tzv. pobídky. Společnost nesmí při poskytování investičních služeb přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti Společnosti jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků.

Společnost přistupuje k řízení pobídek stejným způsobem jako u jiných střetů zájmů. To znamená, že Společnost zajišťuje identifikaci pobídek, činí opatření proti jejich vzniku a případně provádí jejich efektivní řízení.

Kontrola dodržování povinností souvisejících s pobídkami je součástí činnosti compliance. Dokumenty a případnou komunikaci se zákazníkem týkající se pobídek je Společnost v souladu se zvláštním vnitřním předpisem povinna uchovávat.

Společnost v obecné rovině rozlišuje tyto kategorie pobídek, které smí poskytovat nebo přijímat.

1) Zákaznické pobídky (přípustné bezpodmínečně)

Pobídky, které jsou hrazeny zákazníkem, za zákazníka nebo jsou vypláceny zákazníkovi.

2) Provozní pobídky

Pobídky, které umožní poskytování investičních služeb, nebo které jsou pro tento účel nutné a které jsou přípustné v případě, že jejich povaha není v rozporu s povinností jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka.

3) Ostatní pobídky

Pobídky hrazené třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytované třetí stranou či za třetí stranu, které jsou přípustné v návaznosti na splnění následujících kumulativních podmínek.

  1. Zákazník byl před poskytnutím investiční služby jasně, srozumitelně a úplně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud je nelze zjistit předem.
  2. Pobídka přispívá ke zlepšení kvality poskytované služby.
  3. Pobídka není v rozporu s povinností Společnosti jednat v nejlepším zájmu zákazníka.

Společnost vede seznam konkrétních pobídek, přičemž na žádost zákazníka sdělí podrobnosti k jednotlivé pobídce.
Vnitřní plnění v rámci Společnosti, které zahrnuje např. odměňování zaměstnanců, vázaných zástupců, vybavení pobočky apod., není pobídkou. Přijetí nebo poskytnutí pobídky Pracovníky Společnosti mimo tento vztah se přičítá Společnosti.

9. Formy konkrétních pobídek ve Společnosti

V konkrétní podobě Společnost přijímá následující pobídky.

A) Veškeré poplatky, provize hrazené Společnosti třetí osobou (např. investiční společností, obchodníkem s cennými papíry) za zprostředkování uzavření Smlouvy o nákupu cenných papírů (podíl ze vstupního poplatku, podíl z manažerského poplatku, podíl z poplatku emitenta) a případně i za zprostředkování navazujících pokynů (prodej, nákup, konverze). O těchto pobídkách je zákazník informován v souladu se zvláštním vnitřním předpisem Společnosti.

Jedná se o tzv. „ostatní pobídky" přípustné ve smyslu článku 8, bod 3) tohoto vnitřního předpisu.

B) Veškeré poplatky, provize, odměny, apod., které na základě smlouvy uzavřené mezi Společností a zákazníkem platí zákazník Společnosti za poskytnutí investiční služby investičního poradenství a to přímo Společnosti nebo prostřednictvím spolupracujícího obchodníka s cennými papíry/investiční služby, který vede peněžní prostředky zákazníka, resp. provádí pokyny zákazníka. O těchto pobídkách je zákazník informován v souladu se zvláštním vnitřním předpisem Společnosti.

Jedná se o tzv. „zákaznické pobídky" přípustné ve smyslu článku 8, bod 1) tohoto vnitřního předpisu.

 

V Mladé Boleslavi, dne 1. 10. 2013

Viktor Hostinský Investments, s.r.o.


Příklady střetu zájmů u investičního zprostředkovatele

Tato příloha podává demonstrativní přehled příkladů jednotlivých střetů zájmů, které se mohou u investičního zprostředkovatele Viktor Hostinský Investments, s.r.o. (dále jen „Společnost") v praxi nejčastěji vyskytnout. Cílem této přílohy je názorným způsobem objasnit obecné definice obsažené v tomto předpise. Tyto příklady nepodávají vyčerpávající přehled možných případů střetu zájmů.

  1. Pracovník Společnosti je držitelem investičního nástroje. Klient zadá pokyn k nákupu investičního nástroje v objemu, který může mít negativní dopad na investiční nástroj Pracovníka. Pracovník pozdrží realizaci pokynu klienta k provedení vlastních obchodů. Jedná se tedy o případy „manipulace s trhem" (front running).
  2. Společnost je finančně zainteresována na objemech aktiv pod správou u jednotlivých investičních společností/obchodníků s cennými papíry. Společnost resp. její Pracovník může při nabízení investičních produktů upřednostňovat produkty investičních společností/obchodníků s cennými papíry, z jejichž produktů má nejvyšší finanční nebo jiný prospěch.
  3. Pracovník, jehož manžel/ka či jiná blízká osoba je majitelem, statutárním orgánem či zaměstnancem obchodníka s cennými papíry/investiční společnosti, nabízí záměrně produkty, aby podpořil podnikání této finanční instituce.
  4. Případy, kdy jsou pokyny některých klientů vyřizovány přednostně například proto, že se jedná o významného klienta, nebo produkt s velkým objemem investovaných prostředků.

KATEGORIZACE ZÁKAZNÍKŮ

1. Úvodní ustanovení

V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT"), kterou byla do českého právního řádu transponována evropská směrnice 2004/39/ES, ze dne 21. dubna 2004, o trzích finančních nástrojů (dále jen „směrnice MIFID"), společnost Viktor Hostinský Investments, s.r.o. (dále jen „Zprostředkovatel") má zavedena následující pravidla pro kategorizaci zákazníků, kterým poskytuje investiční služby.

2. Kategorie zákazníků dle směrnice MIFID

V souladu se směrnicí MIFID vymezuje ZPKT základní kategorie zákazníků. Tato koncepce má zajistit každé kategorii zákazníků adekvátní míru ochrany. ZPKT rozlišuje tři základní skupiny zákazníků:

  • neprofesionální zákazník,
  • profesionální zákazník,
  • profesionální zákazník se zvláštním statutem - tzv. způsobilá protistrana.

Zprostředkovatel pro účely poskytování investičních služeb je povinen zařadit zákazníka do jedné z výše uvedených kategorií a zároveň zákazníka o takovém zařazení informovat.

2.1 Neprofesionální zákazník

a) Mezi neprofesionální zákazníky budou zařazeny osoby, které:

  • nesplňují požadavky pro profesionální zákazníky či způsobilé protistrany, nebo
  • splňují požadavky pro profesionální zákazníky či způsobilé protistrany, ale Zprostředkovatel rozhodl o jejich zařazení do skupiny zákazníků neprofesionálních a toto zařazení zákazníkovi sdělil spolu s informací, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se toto zařazení týká, nebo
  • splňují požadavky pro profesionální zákazníky či způsobilé protistrany, ale došlo jedním ze způsobů níže uvedených k jejich přeřazení do kategorie neprofesionálních zákazníků.

b) Neprofesionálními zákazníky jsou především fyzické osoby a právnické osoby, jejichž výše aktiv, základního kapitálu nebo čistého ročního obratu nedosahuje takové výše, aby mohly být zařazeny do kategorie profesionálních zákazníků.

c) Neprofesionálním zákazníkům poskytuje Zprostředkovatel nejvyšší stupeň ochrany, a to především v oblasti:

  • informování zákazníků – neprofesionálním zákazníkům jsou předávány informace a poskytována poučení v daleko širším rozsahu než u zbylých dvou kategorií;
  • vyžadování informací od zákazníků – Zprostředkovatel podrobně prověřuje vhodnost či přiměřenost investičních služeb nebo investičních nástrojů pro každého neprofesionálního zákazníka, aniž by měl možnost předpokládat některé odpovědi;
  • forma smluvní dokumentace – smlouva o poskytování investičních služeb s neprofesionálním zákazníkem musí být uzavřena v písemné podobě.

2.2 Profesionální zákazník

a) Mezi profesionální zákazníky budou zařazeny:

  • banky,
  • spořitelní a úvěrní družstva,
  • obchodníci s cennými papíry,
  • pojišťovny,
  • zajišťovny,
  • investiční společnosti,
  • investiční fondy,
  • penzijní fondy,
  • penzijní společnosti,
  • osoby, které jako svou rozhodující činnost provádějí sekuritizaci,
  • osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) ZPKT (deriváty) a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti,
  • osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) ZPKT (komoditní deriváty) nebo komoditami a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti,
  • právnické osoby, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu,
  • zahraniční osoby s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v předchozích odrážkách,
  • státy nebo členské státy federace,
  • Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
  • Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce,
  • právnické osoby založené za účelem podnikání, které podle poslední účetní závěrky splňují alespoň 2 ze 3 kritérií, kterými jsou:
  1. celková výše aktiv odpovídající částce alespoň 20 000 000 EUR,
  2. čistý roční obrat odpovídající částce alespoň 40 000 000 EUR,
  3. vlastní kapitál odpovídající částce alespoň 2 000 000 EUR,
  • osoby, které byly do skupiny profesionálních zákazníků zařazeny na základě níže popsaného postupu.

b) V případě pochybností, zdali zákazník splňuje předpoklady pro zařazení mezi profesionální zákazníky, bude tento zákazník zařazen mezi zákazníky neprofesionální. Zákazník může následně požádat o změnu kategorie podle článku 3.

c) Profesionálním zákazníkům poskytuje Zprostředkovatel minimální nutnou úroveň ochrany, to znamená například, že:

  • profesionálním zákazníkům nejsou poskytovány informace a poučení v takovém rozsahu jako zákazníkům neprofesionálním;
  • pro účely vyžadování informací od zákazníků (investiční dotazník) při poskytování investičních služeb má Zprostředkovatel za to, že profesionální zákazník má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti investic k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a vyhodnocoval rizika, která podstupuje v souvislosti s investiční službou nebo obchodem s investičním nástrojem, pro které je zařazen do skupiny profesionálních zákazníků;
  • pro účely investičního poradenství má Zprostředkovatel za to, že profesionální zákazník (s výjimkou osob, které byly do skupiny profesionálních zákazníků zařazeny na základě žádosti podle článku 3) má finanční zázemí k tomu, aby podstupoval související rizika odpovídající jeho investičním cílům.

2.3 Způsobilá protistrana

Způsobilá protistrana je zvláštní kategorií v rámci skupiny profesionálních zákazníků, přičemž je relevantní pouze pro účely poskytování investičních služby Zprostředkovatele přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů[1].

a) Mezi způsobilé protistrany budou zařazeny:

  • banky,
  • spořitelní a úvěrní družstva,
  • obchodníci s cennými papíry,
  • pojišťovny,
  • zajišťovny,
  • investiční společnosti,
  • investiční fondy,
  • penzijní fondy,
  • penzijní společnosti,
  • osoby, které jako svou rozhodující činnost provádějí sekuritizaci,
  • osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. d) až k) ZPKT (deriváty) a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti,
  • osoby, které obchodují na vlastní účet s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. g) až i) ZPKT (komoditní deriváty) nebo komoditami a tato činnost patří mezi jejich rozhodující činnosti,
  • právnické osoby, které jsou příslušné hospodařit s majetkem státu při zajišťování nákupu, prodeje nebo správy jeho pohledávek nebo jiných aktiv, anebo při restrukturalizaci obchodních společností nebo jiných právnických osob s majetkovou účastí státu,
  • zahraniční osoby s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v předchozích odrážkách,
  • státy nebo členské státy federace,
  • Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,
  • Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka nebo jiná mezinárodní finanční instituce,
  • pokud s takovým zařazením výslovně souhlasí[2] i fyzické osoby s bydlištěm nebo právnické osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, které mohou být podle právního řádu tohoto členského státu osobou, která má povolení tohoto členského státu k poskytování investičních služeb, zařazeny i bez jejich žádosti do kategorie zákazníků s obdobným stupněm ochrany, jako požívají způsobilé protistrany podle písm. b);
  • osoby, které byly do skupiny způsobilých protistran zařazeny na základě žádosti podle článku 3.3.

b) Způsobilým protistranám poskytuje Zprostředkovatel nejnižší stupeň ochrany. Zprostředkovatel není povinen plnit ve vztahu ke způsobilým protistranám povinnosti při jednání se zákazníkem stanovené v § 15 až 15r ZPKT[3]. Zprostředkovatel tak není povinen plnit vůči způsobilým protistranám povinnosti týkající se např. komunikace se zákazníkem, informování zákazníka, vyžadování informací od zákazníka, zpracování pokynů, informování o pokynech a stavu majetku zákazníka.

3. Přestupy mezi kategoriemi zákazníků

3.1 Přestup z kategorie neprofesionálních zákazníků do kategorie profesionálních zákazníků

Zprostředkovatel zařadí neprofesionálního zákazníka do skupiny zákazníků profesionálních, pokud jsou splněny všechny čtyři následující podmínky:

a) zákazník podá Zprostředkovateli písemnou žádost, ze které bude patrné jeho přání o přeřazení do kategorie profesionálních zákazníků a ze které bude zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se přeřazení týká;

b) přílohou této žádosti bude prohlášení žadatele o tom, že si je vědom, že:

  • tato změna může znamenat ztrátu nároku na náhradu ze zahraničního garančního systému s účelem obdobným systému zabezpečovanému Garančním fondem obchodníků s cennými papíry,
  • povinnosti stanovené v § 15 až 15r ZPKT ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi plní Zprostředkovatel v užším rozsahu než ve vztahu k neprofesionálnímu zákazníkovi[4].

c) Zprostředkovatel se ujistí, že tento žadatel splňuje alespoň dvě z následujících tří kritérií:

  • žadatel provedl za každé z posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletí na příslušném evropském regulovaném trhu nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie obchody s investičním nástrojem, jehož se žádost týká, ve významném objemu a v průměrném počtu alespoň 10 obchodů za čtvrtletí,
  • objem majetku žadatele tvořeného peněžními prostředky a investičními nástroji odpovídá částce alespoň 500 000 EUR,
  • žadatel vykonával po dobu nejméně jednoho roku nebo vykonává v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce činnost v oblasti finančního trhu, která vyžaduje znalost obchodů nebo služeb, jichž se žádost týká.

d) Zprostředkovatel se ujistí, že má žadatel ohledně obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo investiční služby, jichž se žádost týká, potřebné zkušenosti a odborné znalosti, je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika[5].

3.2 Přestup z kategorie profesionálních zákazníků do kategorie neprofesionálních zákazníků

a) Na základě dohody zařadí Zprostředkovatel profesionálního zákazníka do skupiny zákazníků neprofesionálních, a to v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se se Zprostředkovatelem dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je Zprostředkovatel povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o jeho zařazení do kategorie neprofesionálních zákazníků.

b) Profesionální zákazník, který byl do kategorie profesionálních zákazníků přeřazen na základě žádosti podle článku 3.1, může požádat Zprostředkovatele o zařazení do skupiny zákazníků neprofesionálních. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti je Zprostředkovatel povinen vyhovět.

3.3 Přestup z kategorie profesionálních zákazníků do kategorie způsobilých protistran

Zprostředkovatel zařadí profesionálního zákazníka do kategorie způsobilých protistran, pokud o to takový profesionální zákazník písemně požádá. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká.

3.4 Přestup z kategorie způsobilých protistran do kategorie neprofesionálních zákazníků

Na základě dohody zařadí Zprostředkovatel způsobilou protistranu do skupiny zákazníků neprofesionálních, a to v rozsahu obchodů s investičním nástrojem nebo investičních služeb, na kterém se se Zprostředkovatelem dohodnou. Z dohody musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se týká. V případě, že tato dohoda nebyla uzavřena v písemné formě, je Zprostředkovatel povinen tomuto zákazníkovi vydat na jeho žádost potvrzení o jeho zařazení do kategorie neprofesionálních zákazníků.

3.5 Přestup z kategorie způsobilých protistran do kategorie profesionálních zákazníků

Způsobilá protistrana může požádat Zprostředkovatele o zařazení do skupiny zákazníků profesionálních. Ze žádosti musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se taková žádost týká. Této žádosti je Zprostředkovatel povinen vyhovět.

3.6 Ostatní

a) Zprostředkovatel při poskytování investičních služeb je oprávněn způsobilou protistranu a profesionálního zákazníka zařadit pro určitý obchod nebo obchody s investičními nástroji nebo určitou investiční službu do kategorie neprofesionálních zákazníků a poskytnout jim tak větší míru ochrany, přičemž tuto skutečnost zákazníkovi sdělí. Ze sdělení musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se tento postup týká.

b) Zprostředkovatel při poskytování investičních služeb je oprávněn způsobilou protistranu zařadit pro určitý obchod nebo obchody s investičními nástroji nebo určitou investiční službu do kategorie profesionálních zákazníků a poskytnout jí tak větší míru ochrany. Přitom musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby Zprostředkovatele se tento postup týká.

4. Investiční profil zákazníka

V souvislosti s poskytováním investičních služeb je Zprostředkovatel povinen od neprofesionálního zákazníka získat některé informace, na základě kterých Zprostředkovatel stanoví investiční profil/strategii zákazníka určující, které investiční služby, rady ohledně investičního nástroje nebo zprostředkování obchodu s investičním nástrojem v rámci investiční služby odpovídají finančnímu zázemí zákazníka, jeho investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.

Investiční profil/strategie zákazníka je vždy určen před poskytnutím investiční služby prostřednictvím investičního dotazníku Zprostředkovatele.

5. Závěrečná ustanovení

Pro více informací týkající se kategorizace zákazníků kontaktuje Zprostředkovatele.
V Praze, dne 1. 1. 2015
Viktor Hostinský Investments, s.r.o.


[1] U investiční služby „poskytování investičního poradenství“ se zákazník splňující podmínky způsobilé protistrany zařadí do kategorie profesionální zákazník, tzn., kategorizace zákazníků se v takovém případě provádí pouze na profesionální a neprofesionální.

[2] Ze souhlasu musí být zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby se souhlas týká.

[3] Zprostředkovatel sice není povinen tyto povinnosti plnit, je však oprávněn tyto povinnosti plnit, musí být však zřejmé, jakého obchodu nebo obchodů s investičním nástrojem nebo jaké investiční služby Zprostředkovatele se tento postup týká.

[4] Na tyto skutečnosti Zprostředkovatel žadatele výslovně upozorní.

[5] Zprostředkovatel je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit, zda tyto podmínky nepřestal zákazník splňovat.

Investiční služby, investiční nástroje a rizika s nimi související

Předmětem tohoto materiálu je popis investičních služeb poskytovaných společností Viktor Hostinský Investments s.r.o. (dále jen „Zprostředkovatel"), investičních nástrojů, kterých se investiční služba týká, rizik, které jsou spojeny s příslušnou investiční službou nebo investičním nástrojem a možných zajištění proti nim.

Tento dokument je vytvořen Zprostředkovatelem ve smyslu ust. § 15d zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT") a slouží k informování zákazníků o investičních službách, které Zprostředkovatel poskytuje, investičních nástrojích, kterých se může investiční služba týkat, o možných rizicích, která mohou být požadovanou investiční službou nebo investičním nástrojem spojena, a o možných zajištěních proti nim.

Tento dokument se týká pouze těch investičních služeb, které poskytuje Zprostředkovatel svým zákazníkům, a investičních nástrojů, ke kterým jsou tyto služby poskytovány. Dokument neobsahuje komplexní informace o všech typech investičních nástrojů ve smyslu ZPKT.

1. Investiční služby

Zprostředkovatel je oprávněn poskytovat následující investiční služby:
(i) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů;
(ii) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.

Výše uvedené investiční služby může Zprostředkovatel poskytovat k investičním cenným papírům a cenným papírům kolektivního investování.

Přijímáním a předáváním pokynů týkajících se investičních nástrojů se rozumí přijímání pokynů zákazníků týkajících se investičních nástrojů Zprostředkovatelem, které jsou následně Zprostředkovatelem předány k provedení obchodníkovi s cennými papíry nebo jiné finanční instituci. Součástí této služby je i zprostředkování uzavření komisionářské smlouvy nebo jiné smlouvy mezi finanční institucí a zákazníkem.
Pokyny zákazníků může Zprostředkovatel předávat pouze:
- bance,
- obchodníkovi s cennými papíry,
- zahraniční osobě, která má sídlo v členském státě Evropské unie a jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v předchozích odstavcích,
- organizační složce zahraniční osoby, která má povolení podle ust. § 28 odst. 1 ZPKT,
- obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky,
- zahraniční osobě oprávněné nabízet investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu v České republice.

Investičním poradenstvím týkajícím se investičních nástrojů se rozumí poskytování individualizovaného poradenství, které směřuje přímo či nepřímo k nákupu, prodeji, úpisu, umístění, vyplacení, držbě nebo jinému nakládání s konkrétním investičním nástrojem nebo nástroji nebo k uplatnění práva na takové nakládání, a to bez ohledu na to, zda je poskytováno z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka či Zprostředkovatele.

2. Investiční nástroje

2.1. Obecně o investičních nástrojích

2.1.1. Zprostředkovatel ve smyslu ustanovení § 3 ZPKT rozlišuje následující druhy investičních nástrojů[1]

a) investiční cenné papíry – cenné papíry obchodovatelné na kapitálovém trhu a zejména se jedná o:

  1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě,
  2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky,
  3. cenné papíry nahrazující cenné papíry uvedené v bodech i. a ii. (např. poukázka na akcie),
  4. cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v bodech i. a ii. (např. opční listy),
  5. cenné papíry, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota je určena hodnotou investičních cenných papírů, měnových kurzů, úrokových sazeb, úrokových výnosů, komodit nebo finančních indexů či jiných kvantitativně vyjádřených ukazatelů (např. investiční certifikáty).

b) cenné papíry kolektivního investování – zejména se jedná o:

  1. podílové listy podílového fondu,
  2. akcie investičního fondu,
  3. ETF (tzv. Exchange Traded Fund), fond, který drží majetek skládající se z různých aktiv, a který vydává cenné papíry, jež jsou obchodovány na burze, obvyklým pojmovým znakem ETF je, že cenný papír vydaný ETF představuje určitý podíl na majetku ETF a v případě likvidace připadne každému držiteli cenného papíru příslušný podíl z majetku ETF.

2.1.2. Zprostředkovatel tímto upozorňuje zákazníky, že jeden investiční nástroj může podle svých vlastností vykázat znaky více druhů investičních nástrojů, zákazník by měl proto sledovat povahu konkrétního investičního nástroje, jedná se například o tyto případy:

  • akcie investičního fondu může být zařazena do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny cenných papírů kolektivního investování,
  • investiční certifikát může být zařazen do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny finančních derivátů[2].

2.2. Stručná charakteristika investičních nástrojů, ke kterým Zprostředkovatel může poskytovat investiční služby

2.2.1. Akcie

Akcie představuje cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku akciové společnosti. Akcie mohou být vydávány v listinné nebo zaknihované podobě. S akciemi jsou spojeny dva možné druhy výnosu – i) kapitálový výnos spočívající v kladném rozdílu mezi prodejní a nákupní cenou akcie (v případě, že je tento rozdíl záporný, jedná se samozřejmě o kapitálovou ztrátu) a ii) dividendový výnos související s vyplacenou dividendou majiteli akcie. Akcie mohou být obchodovány na regulovaném trhu i mimo něj.

2.2.2. Dluhopisy

Dluhopis je dluhový cenný papír, který vyjadřuje závazek emitenta vůči každému vlastníku tohoto investičního nástroje. Konkrétní podoba tohoto závazku závisí na druhu dluhopisu. Dluhopisy můžeme dělit zejména podle doby splatnosti (krátkodobé, dlouhodobé), podle druhu emitenta (dluhopisy veřejného sektoru, bankovní dluhopisy, dluhopisy korporací apod.), podle způsobu výplaty kupónu (bezkupónové dluhopisy, dluhopisy s fixním kupónem, dluhopisy s proměnlivým kupónem apod.). Možný výnos z dluhopisu je bezprostředně spojen s typem dluhopisu.

  • Bezkupónové dluhopisy – investor je nakupuje za nižší cenu, než je jejich jmenovitá hodnota, v době splatnosti obdrží jmenovitou hodnotu – výnos z tohoto typu dluhopisu je potom dán rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou dluhopisu.
  • Kupónové dluhopisy – investorovi je emitentem každoročně vyplácen kupón a v době splatnosti je investorovi vyplacena jmenovitá hodnota dluhopisu - výnos je potom složen ze dvou částí – i) kupónový výnos (jeho výše může být určena fixně nebo se může měnit během doby splatnosti dluhopisu) a ii) kapitálový výnos - ten může být dán buď kladným rozdílem prodejní a nákupní ceny dluhopisu nebo kladným rozdílem vyplacené jmenovité hodnoty dluhopisu a nákupní ceny (i v případě dluhopisů může investor utrpět kapitálovou ztrátu, pokud nákupní cena převýší cenu prodejní nebo vyplacenou jmenovitou hodnotu při splatnosti dluhopisu).

2.2.3. Cenné papíry kolektivního investování

Kolektivním investováním ve smyslu zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF") se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním akcií či podílových listů, společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií či podílových listů a další správa tohoto majetku.

Investiční fondy se dělí na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů. Fondem kolektivního investování může být jednak akciová společnost, případně akciová společnost s proměnným základním kapitálem a jednak podílový fond. Fondy kolektivního investování lze dělit z různých hledisek. Pro investora je však klíčové členění fondů kolektivního investování na fondy standardní a fondy speciální. Standardní fond kolektivního investování, na rozdíl od speciálního fondu, splňuje požadavky práva Evropské unie a jako takový je zapsán v příslušném seznamu vedeném ČNB. Velmi praktické je pro investora i členění fondů kolektivního investování podle zaměření jejich investic, takto rozlišujeme fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, smíšené, nemovitostní, fondů, atd..

Podílové listy

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze ZISIF nebo ze statutu podílového fondu. Podílový fond nemá vlastní právní osobnost a je obhospodařován obhospodařovatelem. Podílové listy mohou být podle statutu podílového fondu různých druhů (např. podílové listy se zvláštními právy). Rozlišujeme následující podílové listy:

  • podílové listy otevřeného podílového fondu:
    • otevřený podílový fond nemá omezený počet vydávaných podílových listů,
    • administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu,
    • administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu na účet tohoto podílového fondu do (pokud není obhospodařovatelem pozastaveno odkupování podílových listů):
      • 2 týdnů, jde-li o standardní fond,
      • 1 měsíce, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,
      • 2 let, jde-li o investiční fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,
    • mohou, ale nemusejí mít jmenovitou hodnotu.
  • podílové listy uzavřeného podílového fondu:
    • uzavřený podílový fond má omezený počet vydávaných podílových listů,
    • s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu (s výjimkami stanovenými ZISIF),
    • musí mít jmenovitou hodnotu,
    • uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou či neurčitou. Nerozhodne-li obhospodařovatel uzavřeného podílového fondu vytvořeného na dobu určitou do uplynutí této doby, zda tento podílový fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, vstoupí podílový fond po uplynutí této doby do likvidace.

Akcie investičního fondu

Fond kolektivního investování ve formě akciové společnosti, resp. akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním akcií, společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií a další správa tohoto majetku. Fond se zakládá na dobu určitou či neurčitou. Akcie investičního fondu je svojí podstatou akcie podle článku 2.2.1, jejíž koupí se však investor podílí na investování fondu kolektivního investování. To znamená, že pro akcie investičního fondu platí přiměřeně ustanovení článku 2.2.1 a článku 2.2.3.

Exchange Traded Funds (ETF)

ETF lze charakterizovat jako fond, který drží majetek skládající se z různých aktiv, a který vydává cenné papíry, jež jsou obchodovány na burze. Obvyklým pojmovým znakem ETF je, že cenný papír vydaný ETF představuje určitý podíl na majetku ETF a v případě likvidace připadne každému držiteli cenného papíru příslušný podíl z majetku ETF.

2.2.4. Investiční certifikáty

Investiční certifikát je investiční nástroj, který lze v závislosti na jeho konkrétní povaze zařadit do skupiny investičních cenných papírů nebo do skupiny derivátů[3]. Koupí investičního certifikátu ponechává investor peněžní prostředky emitentovi, který s nimi tak může po určitou dobu volně disponovat. Doba trvání investičního certifikátu se pohybuje od několika měsíců až po neomezenou dobu. Investor může investiční certifikát kdykoliv prodat, a to na sekundárním trhu nebo přímo emitentovi. Další možností pro investora je držet investiční certifikát do splatnosti a poté požadovat od emitenta vyplacení hodnoty investičního certifikátu. Z výše uvedeného je patrné, že výnos (resp. ztráta) z investičního certifikátu je dán rozdílem prodejní a nákupní ceny. U investičních certifikátů je zásadní skutečnost, že jeho hodnota je přímo závislá na hodnotě podkladového aktiva (nejčastěji se jedná o investiční cenné papíry, měnové kurzy, úrokové sazby, úrokové výnosy, komodity nebo finanční indexy). To znamená, že cena investičního certifikátu není v zásadě určována střetem nabídky a poptávky po takovém investičním certifikátu. Investičních certifikátů existuje celá řada, přičemž dělícím kritériem je nejčastěji podkladové aktivum, případně konstrukce investičního certifikátu (vazba hodnoty investičního certifikátu na podkladové aktivum). Nejčastější druhy investičních certifikátů jsou:

  • Indexové certifikáty – v případě indexových certifikátů je podkladovým aktivem určitý index (akciový, komoditní apod.), hodnota tohoto certifikátu se potom odvozuje od hodnoty indexu ve stanoveném poměru (tzv. odběrní poměr), vývoj hodnoty certifikátu tak přesně kopíruje vývoj hodnoty v základě ležícího indexu, doba trvání je zpravidla neomezená.
  • Basket certifikáty – u tohoto typu certifikátů platí, že jejich hodnota je závislá na hodnotě uměle vytvořeného koše investičních nástrojů, o jehož složení rozhoduje emitent certifikátu, mohou mít omezenou i neomezenou dobu trvání.
  • Strategické certifikáty – koš investičních nástrojů tvořící podkladové aktivum certifikátu je sestaven na základě předem při emisi certifikátu dané strategie, například:
    • value strategie – tato strategie spočívá v investování do akcií, které jsou podhodnocené, jako výběrové kritérium slouží většinou dividendový výnos,
    • growth strategie – tato strategie radí investovat do akcií, u kterých se předpokládá největší růstový potenciál,
    • style switching strategie – tato strategie je spojením předchozích dvou a spočívá v tom, že na základě určitých modelů se rozhoduje, zda se v konkrétním časovém úseku použije strategie value nebo growth,
    • momentum strategie – v případě této strategie se pravidelně nakupují akcie, které již v minulosti (např. v posledních 6 měsících) dosáhly největšího růstu,
    • timing strategie – tato strategie vychází z technické analýzy.
  • Tematické certifikáty – koš investičních nástrojů tvořících podkladové aktivum certifikátu je složeno z investičních nástrojů na základě stanoveného tematického zaměření (např. obor, region, určitá komodita aj.).
  • Garantované certifikáty – tyto certifikáty poskytují investorům ochranu proti poklesu podkladového aktiva výměnou za to, že se investor bude jen částečně podílet na růstu podkladového aktiva (index, koš akcií), jejich princip spočívá v tom, že větší část hodnoty certifikátu investuje emitent do bezkupónového dluhopisu (viz výše) a jen zbylou část do podkladového aktiva, do bezkupónového dluhopisu je investováno přesně tolik, aby při splatnosti certifikátu byla získána částka rovnající se emisní hodnotě certifikátu, na růstu podkladového aktiva se investor podílí podle participačního poměru, vzhledem ke konstrukci certifikátu působí na jeho hodnotu během doby jeho trvání řada faktorů, jako např. volatilita podkladového aktiva, doba do splatnosti, změny v úrokových sazbách a další, doba trvání se u tohoto typu certifikátu pohybuje zpravidla mezi 5 a 10 lety.
  • Airbag certifikáty – tento typ certifikátu pracuje s tzv. ochrannou hranicí, jeho princip spočívá v tom, že investor plně participuje na růstu podkladového aktiva, ale při poklesu podkladového aktiva utrží ztrátu až v případě, že podkladové aktivum poklesne do doby splatnosti pod ochrannou hranici (tato ztráta je však díky efektu částečného zajištění menší, než při přímé investici do podkladového aktiva), nepoklesne-li podkladové aktivum do doby splatnosti o více, než kolik činí ochranná hranice, pak investor obdrží emisní hodnotu certifikátu, doba trvání je u těchto certifikátů omezená a činí většinou 2 až 6 let.
  • Diskontované certifikáty – princip fungování tohoto druhu certifikátu je následující, při nákupu zaplatí investor méně, než odpovídá hodnotě podkladového aktiva, takto vzniklý tzv. diskont slouží potom jako ochrana, která investorovi umožní být v zisku i při poklesu podkladového aktiva, výměnou za tuto výhodu je však předem stanoven nejvyšší možný výnos, kterého může investor dosáhnout, ztrátu realizuje investor pouze v případě, že podkladové aktivum poklesne více, než činí diskont, doba trvání těchto certifikátů je relativně krátká (3 až 18 měsíců).

3. Rizika související s investičními nástroji a možnost zajištění proti nim

3.1. Obecně o rizicích

3.1.1. S investičními nástroji a s investičními službami, které Zprostředkovatel poskytuje, je spojena celá řada rizik. V obecné rovině se jedná zejména o rizika následující:

  1. tržní riziko – jedná se o jedno z nejvýznamnějších rizik pro investory, které spočívá ve změně tržních cen investičních nástrojů; obecné tržní riziko může být způsobeno změnou trhu jako celku, specifické tržní riziko může být zapříčiněno nepříznivým vývojem konkrétního investičního nástroje;
  2. úvěrové (kreditní) riziko – jedná se o riziko emitenta spočívající v tom, že se emitent dostane do úpadku, následkem čehož budou jím emitované investiční nástroje významně znehodnoceny nebo zcela bezcenné; v takovém případě musí investor počítat s tím, že může ztratit i veškerý kapitál investovaný do těchto investičních nástrojů; negativní vliv na hodnotu investičních nástrojů může mít i snížení ratingu emitenta;
  3. likviditní riziko – v důsledku tohoto rizika může dojít k tomu, že investor nebude moci prodat určitý investiční nástroj za tržní cenu (resp. za cenu blízkou tržní ceně) a to z důvodu malého objemu trhu s daným investičním nástrojem;
  4. měnové riziko – investiční nástroje denominované v cizích měnách jsou rovněž vystaveny fluktuacím vyplývajícím ze změn devizových kurzů, které mohou mít jak pozitivní tak i negativní vliv na jejich kurzy, ceny, zhodnocení či výnosy z nich plynoucí v jiných měnách, popřípadě jejich jiné parametry;
  5. úrokové riziko – u investičních nástrojů citlivých na úrokové sazby (např. dluhopisy) je patrné úrokové riziko, které spočívá v možném nepříznivém vývoji tržních úrokových sazeb;
  6. operační riziko – riziko vyplývající z nedostatečných či chybných vnitřních procesů, ze selhání provozních systémů či lidského faktoru, případně z vnějších událostí;
  7. riziko ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování – toto riziko může být zapříčiněno zejména insolventností, nedbalostním nebo úmyslným jednáním osoby, která má v úschově nebo jiném opatrování investiční nástroje investora;

3.1.2. Výše zmíněná obecná rizika rozhodně nepředstavují úplný katalog rizik souvisejících s investičními nástroji a investičními službami Zprostředkovatele. Jedná se jen o nejčastější a nejznámější rizika. V následujících částech budou charakterizována specifická rizika týkající se jednotlivých nejčastěji obchodovaných investičních nástrojů, jakož i specifická rizika související s některými službami poskytovanými/zprostředkovanými Zprostředkovatelem.

3.1.3. Informace o možném zajištění proti rizikům budou uvedeny u informace o rizicích souvisejících s jednotlivými investičními nástroji a jednotlivými investičními službami.

3.2. Rizika související s nejčastěji obchodovanými investičními nástroji a možnosti jejich zajištění

3.2.1. Akcie – rizika a jejich zajištění

S investicí do akcií je spojeno především riziko tržní. Kurz akcie se velmi často mění, a to v závislosti na spoustě různých faktorů. Hraje zde roli nejenom celkový vývoj ekonomiky a hospodářský cyklus, ale i vývoj konkrétního odvětví nebo konkrétní společnosti. Volatilita některých akcií může být vyšší než jiných (např. u mladých malých společností je volatilita vyšší než u velkých již zaběhlých). Dále je hodnota akcie ovlivněna i vývojem úrokových sazeb, v případě akcií zahraničních společností i vývojem měnových kurzů. V případě, že akcie nejsou obchodované na regulovaném trhu, je významné i riziko likviditní. Nelze ovšem opomenout ani riziko spočívající ve ztrátě všech investovaných prostředků, které může nastat, pokud akciová společnost zbankrotuje.

Tržní riziko u akcií lze zmírnit správně zvolenou diverzifikací akciového portfolia, která sníží celkovou volatilitu. Měnové riziko u akcií je možno vyloučit investováním pouze do akcií denominovaných v CZK nebo snížit pomocí měnového zajištění. Vzhledem k potřebě likvidity akcií by investoři měli nakupovat spíše akcie obchodované na regulovaných trzích.
Zvláštním způsobem omezení rizika při investici do akcií je zadání tzv. stop-loss pokynu (zastav ztrátu), ve kterém investor stanoví tzv. stop cenu, při jejímž dosažení obchodník s cennými papíry uzavře pozici a ztráta investora se dále neprohlubuje.

3.2.2. Dluhopisy – rizika a jejich zajištění

V případě dluhopisů je nejmarkantnější riziko kreditní a úrokové. Kreditní riziko závisí na emitentovi dluhopisu. V případě, že je emitentem členský stát Evropské unie, jiný vyspělý stát, mezinárodní organizace apod., je toto riziko minimální. Naopak v případě, že je emitentem dluhopisu obchodní společnost, může být toto riziko velmi vysoké. Úrokové riziko u dluhopisů spočívá ve změně tržních úrokových sazeb, a to v závislosti na splatnosti dluhopisu. Další riziko spojené s dluhopisy je riziko likviditní, které nastává v případě, že dluhopis není obchodován na sekundárním trhu, nebo v případě, že je dluhopis emitován v malém objemu. Pokud je dluhopis emitován v jiné měně než tuzemské, musí investor počítat i s rizikem měnovým. Tržní riziko u dluhopisů je nižší než u akcií.

Kreditní riziko může investor eliminovat tím, že investuje do státních dluhopisů, kde se kreditní riziko blíží nule. U ostatních dluhopisů je možno snížit kreditní riziko výběrem emitenta s vysokým ratingem (alespoň v investičním stupni). Pro případ, že investor nehodlá dluhopis držet do splatnosti, lze investorovi doporučit investici do dluhopisu, který lze prodat na sekundárním trhu, čímž výrazně sníží likviditní riziko. Měnové riziko u dluhopisů je možno vyloučit investováním pouze do dluhopisů denominovaných v CZK nebo snížit pomocí měnového zajištění. V souvislosti s omezením úrokového rizika lze investorovi doporučit, aby volbu mezi dluhopisem, jehož výnos je navázán na tržní úrokovou sazbu, a dluhopisem, jehož výnos je fixní, prováděl na základě svého očekávání vývoje tržních úrokových sazeb.

3.2.3. Cenné papíry kolektivního investování – rizika a jejich zajištění

Rizika u cenných papírů kolektivního investování vyplývají z rizik investičních nástrojů, do kterých investiční fond investuje. Např. u akciových investičních fondů by měl investor zvážit rizika související s akciemi. S investicemi do cenných papírů kolektivního investování jsou však spojena i některá specifická rizika, např. riziko zrušení fondu. V důsledku zrušení fondu může dojít k tomu, že investice nebude trvat celou dobu doporučeného investičního horizontu, což může mít negativní dopad na předpokládaný výnos z této investice.

Investorům je nezbytné doporučit, aby si před investicí do cenných papírů kolektivního investování důkladně pročetli statut (prospekt) a klíčové informace fondu, kde naleznou všechny potřebné informace týkající se zejména investiční strategie a limitů investiční politiky fondu.

3.2.4. Investiční certifikáty – rizika a jejich zajištění

Rizika u investičních certifikátů jsou závislá na dvou faktorech. Za prvé se jedná o podkladové aktivum, na jehož hodnotě je závislá hodnota certifikátu, a za druhé se jedná o charakter certifikátu (zejména charakter závislosti hodnoty certifikátu na hodnotě podkladového aktiva a případný pákový efekt). Druh podkladového aktiva tak do jisté míry determinuje i riziko samotného investičního certifikátu, a proto je potřeba, aby investor při úvaze o koupi investičního certifikátu byl srozuměn s riziky souvisejícími s podkladovým aktivem tohoto certifikátu. U investičních certifikátů je dále velmi významné úvěrové riziko emitenta certifikátu, které spočívá v tom, že emitent nesplní svůj závazek.

V případě investičních certifikátů je nezbytné, aby se investor podrobně seznámil s emisními podmínkami konkrétního investičního certifikátu a aby tyto emisní podmínky pochopil. Ohledně zajištění obecných rizik se uplatní metody zajištění uvedené u jednotlivých podkladových aktiv (akcie, dluhopisy apod.). Kreditní riziko investičních certifikátů lze zmírnit výběrem emitentů s kvalitním ratingem. Vzhledem k velké rizikovosti u některých typů investičních certifikátů a možnosti ztráty všech investovaných prostředků během krátké doby se investorům doporučuje zadání pokynu stop-loss (zastav ztrátu), ve kterém investor stanoví tzv. stop cenu, při jejímž dosažení Zprostředkovatel uzavře pozici a ztráta investora se dále neprohlubuje.

V Praze, dne 1. 12. 2013

Viktor Hostinský Investments s.r.o.


[1] Jedná se pouze výčet investičních nástrojů, ke kterým může Zprostředkovatel poskytovat investiční služby. V praxi poskytuje investiční služby pouze k některým z nich.

[2] K této skupině investičních nástrojů Zprostředkovatel neposkytuje investiční služby.

[3] K této skupině investičních nástrojů Zprostředkovatel neposkytuje investiční služby.

REKLAMAČNÍ ŘÁD

(Viktor Hostinský Investments, s.r.o.)

I. Základní ustanovení

1. Úvodní ustanovení

1.1 Společnost Viktor Hostinský Investments, s.r.o., IČ: 284 35 095, se sídlem Mladá Boleslav, Okružní 287, PSČ 293 01, Česká republika (dále jen „Zprostředkovatel“) je Českou národní bankou registrovaným investičním zprostředkovatelem ve smyslu ust. § 29 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“).

1.2 Zprostředkovatel je povinen poskytovat investiční služby s odbornou péčí, za podmínek stanovených v obecně závazných právních předpisech.

2. Předmět reklamačního řádu

2.1. Předmětem reklamačního řádu je stanovit pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků a potenciálních zákazníků.

2.2. Pro účely reklamačního řádu se zákazníkem rozumí osoba, která na základě zprostředkovatelské činnosti Zprostředkovatele uzavřela s finanční institucí smlouvu, jejímž předmětem je investiční služba a dále osoba, které Zprostředkovatel poskytuje investiční službu investiční poradenství.

2.3. Potenciálním zákazníkem se pro účely tohoto dokumentu rozumí osoba, které jsou nabízeny investiční služby specifikované v článku 2.2.

3. Pojem reklamace a stížnosti

3.1 Reklamací se rozumí podání zákazníka adresované Zprostředkovateli, ve kterém uvádí, že mu ze strany Zprostředkovatele byla poskytnuta služba v rozporu s obecně závaznými právními předpisy a obsahující požadavek na vyjádření Zprostředkovatele, případně nápravu vzniklého stavu.

3.2 Stížností se rozumí podání zákazníka nebo potenciálního zákazníka, ve kterém si stěžuje na nepatřičné jednání zaměstnanců Zprostředkovatele nebo jiných osob, prostřednictvím kterých Zprostředkovatel vykonává svoji činnost (např. vázaní zástupci).

II. Podání reklamace/stížnosti

4. Oprávněná osoba

4.1 Reklamaci je oprávněn podat pouze zákazník.

4.2 Stížnost je oprávněn podat kromě zákazníka i potenciální zákazník Zprostředkovatele.

4.3 Reklamaci nebo stížnost je oprávněna podat také osoba, která jedná na základě plné moci za zákazníka nebo potenciálního zákazníka Zprostředkovatele. Součástí reklamace nebo stížnosti potom musí být plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, ze které vyplývá oprávnění zmocněnce podat reklamaci nebo stížnost za zákazníka/potenciálního zákazníka .

5. Forma a náležitosti reklamace/stížnosti

5.1 Reklamace nebo stížnost musí mít písemnou podobu.

5.2 Reklamace nebo stížnost musí být adresována Zprostředkovateli a obsahovat alespoň následující údaje:

a) označení, že se jedná o reklamaci nebo stížnost;

b) identifikační údaje zákazníka nebo potenciálního zákazníka – jméno, příjmení, bydliště, kontaktní adresu u fyzických osob a obchodní firmu (název), sídlo, kontaktní adresu, jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem právnické osoby u právnických osob;

c) předmět reklamace nebo stížnosti – vylíčení skutečností, na jejichž základě je reklamace nebo stížnost podávána;

d) čeho se zákazník nebo potenciální zákazník domáhá; e) datum a podpis zákazníka nebo potenciálního zákazníka, případně zmocněnce těchto osob.

5.3 Reklamace nebo stížnost musí být doručena Zprostředkovateli bez zbytečného odkladu po tom, kdy nastala skutečnost, jíž se reklamace nebo stížnost týká, případně bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o této skutečnosti zákazník nebo potenciální zákazník dozvěděl.

5.4 Reklamace nebo stížnost může být podána i na osobním jednání se zástupcem Zprostředkovatele, přičemž o této bude sepsán písemný záznam zástupcem Zprostředkovatele v rozsahu údajů uvedených v článku 5.2.

III. Přijetí a vyřízení reklamace/stížnosti

6. Přijetí reklamace/stížnosti

6.1 Zprostředkovatel má povinnost bez zbytečného odkladu po doručení reklamace nebo stížnosti přezkoumat, zda je reklamace nebo stížnost podána k tomu oprávněnou osobou a zda reklamace nebo stížnost splňuje formu a náležitosti uvedené v článku 5.

6.2 V případě, že Zprostředkovatel zjistí rozpor s článkem 4 nebo článkem 5, případně pokud nebude považovat reklamaci nebo stížnost za dostatečně jasnou a srozumitelnou, vyzve písemně osobu, která reklamaci nebo stížnost podala, k doplnění nebo nápravě s tím, že v této výzvě bude upozornění, že pokud nebude toto doplnění nebo náprava doručena Zprostředkovateli ve stanovené lhůtě (lhůtu stanovuje Zprostředkovatel podle svého uvážení s tím, že minimálně musí činit 14 dní) od doručení výzvy, je Zprostředkovatel oprávněn reklamaci nebo stížnost odmítnout.

6.3 V případě, že osoba, která reklamaci nebo stížnost podala, písemně nevyhoví této výzvě a ve stanovené lhůtě nedoručí Zprostředkovateli potřebné informace nebo doplnění, nebo v případě, že je rozpor s článkem 4 nebo článkem 5 nenapravitelný, je Zprostředkovatel oprávněn reklamaci nebo stížnost odmítnout. O odmítnutí reklamace nebo stížnosti bude osoba, která reklamaci nebo stížnost podala, písemně vyrozuměna.

6.4 V případě, že Zprostředkovatel nezjistí žádný rozpor s článkem 4 nebo článkem 5, případně byl rozpor vyřešen prostřednictvím zaslání výzvy podle článku 6.3 a přijetím doplnění nebo jiné nápravy na základě této výzvy, přistoupí k vyřízení stížnosti nebo reklamace.

6.5 V případě, že se podaná reklamace nebo stížnost bude vztahovat k činnosti finanční instituce, která poskytuje zákazníkovi investiční službu (dále jen „Finanční instituce“), Zprostředkovatel zajistí její neprodlené předání Finanční instituci a informuje zákazníka/potenciálního zákazníka o tom, že příslušnou k vyřízení této reklamace nebo stížnosti je Finanční instituce. Podmínky a náležitosti vyřizování reklamací a stížností u Finanční instituce stanovuje reklamační řád příslušné Finanční instituce.

7. Vyřízení reklamace/stížnosti

7.1 Zprostředkovatel rozhodne o stížnosti nebo reklamaci jedním z následujících způsobů:

a) v případě, že na straně Zprostředkovatele skutečně došlo k porušení obecně závazných právních předpisů způsobem, který zákazník nebo potenciální zákazník v reklamaci/stížnosti uvádí, je povinen reklamaci či stížnosti vyhovět v rozsahu požadovaném zákazníkem a přiznat vše, čeho se zákazník nebo potenciální zákazník domáhá, nebo

b) v případě, že na straně Zprostředkovatele skutečně došlo k porušení obecně závazných právních předpisů, avšak ne v celém rozsahu, který zákazník nebo potenciální zákazník v reklamaci uvádí, je povinen reklamaci či stížnost z části uznat a z části zamítnout; zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi potom přizná jen tu část jeho požadavku, která koresponduje s tímto porušením, nebo

c) v případě, že na straně Zprostředkovatele nedošlo k žádnému porušení obecně závazných právních předpisů, které zákazník nebo potenciální zákazník v reklamaci uvádí, je povinen reklamaci či stížnost zamítnout jako neopodstatněnou.

7.2 Zprostředkovatel je povinen vyřídit reklamaci nebo stížnost zákazníka/potenciálního zákazníka nejpozději do 30 dnů ode dne jejího obdržení a v této lhůtě odeslat zákazníkovi písemné vyjádření. Do této lhůty se nezapočítává doba, ve které Zprostředkovatel vyzval zákazníka nebo potenciálního zákazníka k doplnění stížnosti či reklamace.

IV. Závěrečná ustanovení

8.1. V případě, že zákazník nebo potenciální zákazník nesouhlasí s vyřízením reklamace nebo stížnosti, je oprávněn se obrátit na dozorový orgán Zprostředkovatele, kterým je Česká národní banka, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, Česká republika, www.cnb.cz., v případě reklamace nebo stížnosti v oblasti kolektivního investování též na Finančního arbitra, www.finarbitr.cz.

V Mladé Boleslavi, dne 1. 7. 2014

Viktor Hostinský Investments, s.r.o.

Další články...