říj30

Jednorázově nebo pravidelně?

Napsal // Viktor Hostinský Kategorie // O investování, O podnikání

pravidelné investice brokerpool

Otázka, kterou si jako poradci klademe, když za námi někdo přijde s větším jednorázovým obnosem a zeptá se nás, co s tím? Neznám nikoho, kdo by chtěl klientům prodělat peníze. Rozložit jednorázovou částku do pravidelné investice na několik let, může vypadat jako chytrá rada, jak se s problémem hrozících poklesů vypořádat. My věříme, že nechávat dlouhodobě peníze mimo trh, který 80% času roste, je špatná strategie. Pokud máme naspořené peníze, které mají sloužit pro splnění našich dlouhodobých cílů, měla by každá koruna z nich začít pracovat co nejdříve.

 

Průměrování nákupní ceny (dollar cost averaging)

Pravidelné investování využívá efekt průměrování nákupní ceny. V praxi se často uvádí příklad vývoje ceny podílového listu, která nejdříve prudce klesne a pak začne postupně růst. Pokud by klient investoval všechny peníze jednorázově na začátku před poklesem, byl by ve ztrátě do chvíle, než cena vzroste nad původní. Naproti tomu pokud by částku rozložil do pravidelných splátek, byl by klient v zisku ještě před tím, než se cena podílového listu vrátí na svou původní úroveň. Za nižší ceny nakupuje stále více kusů podílových listů. Když pak cena roste, klient začne na „levně“ nakoupených podílových listech brzy vydělávat. To je efekt průměrování nákupní ceny (dollar cost averaging).

Rozložení jednorázové částky do 20 let

Ve většině poradenských společností se tato strategie začala používat jako „zlaté pravidlo“, které se používá i pro jednorázové částky. Klient například vloží 250.000 Kč na spořicí účet nebo do fondu peněžního trhu a odtud se 20 let posílá částka 1.000 Kč do investic. Poradce o svou provizi díky předplacenému poplatku prakticky nepřijde a navíc se vyhne nepříjemnému vysvětlování v případě poklesu hodnoty fondu. My však věříme, že popsaná strategie nemá z dlouhodobého hlediska opodstatnění.

Efekt rozložení v čase jednou začne hrát proti vám

Je třeba mít na paměti, co je smyslem průměrování nákupní ceny. Je jím vyhnout se riziku, že se v okamžik investice trefím do vrcholu cen a koupím investici před jejím výrazným poklesem. Tedy omezit riziko špatného načasování investice. Málokdo si ale uvědomuje opačné riziko. Pokud ceny investic porostou, obrátí se efekt proti mně a já budu nakupovat podílové listy stále dráže. Vrátím-li se k popsanému příkladu rozložení investice do 20 let, je téměř jisté, že za oněch 20 let budu podílový list stejného fondu nakupovat za cenu mnohem vyšší (možná i několikanásobně), než je jeho dnešní cena.

Podívejte se na 2 příklady vývoje trhu a porovnání jednorázové a pravidelné investice. Mějte na paměti, že vzhledem ke statistikám je příklad 2 mnohem pravděpodobnější než příklad 1.

Příklad 1. – porovnání jednorázové a pravidelné investice (pokles v prvním období).

Příklad 2. – porovnání jednorázové a pravidelné investice (pokles v desátém období).

Čas je důležitější než načasování

Asi mi dáte za pravdu, že udělat z jednorázové investice pravidelnou na 20 let skutečně žádný smysl nedává. Přesto lze efekt průměrování nákupní ceny využít smysluplně i pro jednorázovou investici. Musíme jen pro rozložení v čase najít takový časový úsek, kdy dostatečně snížíme riziko špatného načasování, a přitom nenecháme peníze příliš dlouho zahálet. Studie Morningstar dokázaly, že takovým časovým úsekem je období 12 – 18 měsíců. Pokud rozložíte jednorázovou investici do maximálně 12 – 18 měsíčních splátek, můžete významně snížit riziko špatného načasování, a zároveň se vyhnete tomu, že necháte peníze ležet zbytečně dlouho mimo trh. Tento maximální doporučený čas pro rozložení koresponduje s tím, že recese (a s tím spojené propady akciových trhů) zpravidla netrvají déle než oněch 12 – 18 měsíců, jak ukazuje tabulka níže.

Tabulka 1. Historické recese - doba jejich trvání a doba zotavení

Co tedy dělat, když se zase někdo objeví se čtvrt milionem a otázkou, kam s tím?

1) Ujasněte si s ním cíle

První, co musíte bezpodmínečně znát, jsou cíle, na které mají dané peníze sloužit. Zeptejte se klienta, proč ty peníze šetřil a co je jejich cílem. Jen si představte, kdybyste přišli za doktorem a chtěli po něm, ať vám poradí nějaké dobré léky. Pokud nebude vědět, co s nimi chcete léčit, těžko vám odpoví jaké. Stejně tak vy nemůžete klientovi správně poradit s jeho penězi, pokud nevíte, jaký cíl mají jednou pomoci splnit. Pokud klient pro peníze jasný cíl nemá (což je v 90% případů) tak ho spolu najděte. Jednoduše se například domluvte na tom, že tyto peníze budou základem jeho vysněné penze, aby mohl v důchodu vzít manželku občas do restaurace, jet s vnoučaty na dovolenou, zajít si na golf, nebo cokoliv jiného. Pokud budete znát cíle peněz, budete znát i investiční horizont. Pak stačí zjistit, jaké výkyvy je klient ochoten ve svém portfoliu snášet a můžete jednoduše sestavit odpovídající portfolio z podílových fondů, nebo vybrat z nabídky předpřipravených investičních programů.

2) Peníze dejte pracovat co nejdříve

Peníze, které má klient naspořené, musí začít pracovat co nejdříve. Pamatujte, že při investování je čas důležitější než správné načasování. Pokud jsou klientovi cíle vzdálené 10 a více let, je prakticky jedno, co se na trhu stane příští rok. Pokud se přesto bojíte propadu a trváte na rozložení v čase, rozložte jednorázovou částku do max. 12 – 18 měsíčních plateb.

3) Naučte ho pravidelně odkládat

Ideální varianta je, pokud klient vedle jednorázové investice začne investovat také pravidelně peníze, které si odkládá ze svých příjmů. Kombinací jednorázové a pravidelné investice tak automaticky snižujete některá rizika a maximalizujete pravděpodobnost, že se vám podaří dosáhnout stanovených finančních cílů.

Sdílejte a komentujte